Na základě přehledu preskripce antibiotik na recept v ordinaci praktických lékařů pro děti a dorost přepočtených na 1000 návštěv pacientů ve sledovaných letech 2017 až 2021 je zřejmý celkově mírný pokles mediánu jako referenční prahové hodnoty: z prahové hodnoty 299,99 v roce 2017, klesla v roce 2018 tato hodnota na 287,98 a v roce 2019 na 282,76. V letech 2020 a 2021 se s ohledem na pandemickou situaci vyvíjel medián zcela specificky, kdy referenční prahová hodnota klesla na 204,86 (rok 2020), resp. 197,15 (rok 2021), neboť v těchto letech byly objemy preskripce antibiotik přibližně výrazně nižší ve srovnání s roky předchozími. To potvrzuje nezbytnost sledovat vývoj preskripce antibiotik nejen v celkovém objemu, nýbrž v kontextu struktury této preskripce tak, jak ji sledují ostatní ukazatele kvality preskripce antibiotik, tedy penicilin-amoxicilinový index, AWaRe index a amoxicilin-klavulanátový index, u nichž se naopak projevuje nežádoucí trend ve struktuře preskripce antibiotik.
V souladu se zahraničními zdroji jsou výstupy sledovány podle níže doporučených věkových kohort. S výjimkou roku 2020 nebyl ani v jednom ze sledovaných roků medián za celou ČR u všech těchto věkových kohort pod sledovanou prahovou hodnotou. Nelineárně se vyvíjel celorepublikový medián pouze u věkové kohorty Kojenců (věk <1 rok), kdy se v roce 2017 pohyboval na hodnotě 91,36, v roce 2018 na hodnotě 84,34 a v roce 2019 na hodnotě 91,45 (rok 2020 zaznamenal stejně jako u ostatních výstupů hodnotu mediánu 17,75). V případě ostatních věkových kohort medián průběžně každoročně klesal.
V souladu se zahraničními zdroji jsou výstupy sledovány podle níže doporučených věkových kohort. Ani v jednom ze sledovaných roků nebyl medián za celou ČR u věkové kohorty Kojenců (věk <1 rok) a Batolat (věk >=1 a <3) pod sledovanou prahovou hodnotou. Naopak pouze u věkové kohorty Starších školáků a adolescentů (věk >=12 a <19) byly celorepublikové hodnoty ve všech letech pod prahovou hodnotou. V případě všech věkových kohort medián průběžně každoročně převážně klesal, a to až do roku 2021, kdy medián mladších věkových kohort (Kojenci, Batolata, Předškoláci) mírně vzrostl, zatímco u věkových kohort Mladších školáků a Starších školáků a adolescentů setrval nadále klesající trend mediánu.
Z regionálního pohledu byla ve sledovaných letech 2017-2021 zaznamenána stabilně nižší než referenční míra preskripce antibiotik vždy v krajích hlavní město Praha (od 294,27 v roce 2017 po 178,61 v roce 2021), v Jihočeském kraji (299,19-178,07), v Karlovarském kraji (283,00-190,33) a v Moravskoslezském kraji (266,97-185,52). Naopak nejvyšší míru preskripce antibiotik si ve sledovaných letech stabilně drží Olomoucký (315,12-234,57) a Zlínský kraj (325,54-234,06). Od roku 2018 patří mezi kraje s nejvyšší mírou preskripce antibiotik také Kraj Vysočina (v roce 2019 a 2020 má dokonce nejvyšší míru preskripce).
Úplný název: kvantitativní index: počet předpisů na antibiotika na 1000 návštěv pacientů u lékaře, které byly spojeny s preskripcí jakýchkoli léků na recept v ordinaci praktických lékařů pro děti a dorost.
Ukazatel sleduje počet návštěv v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost, při kterých byl vystaven recept na antibiotika (pro unikátního pacienta v jeden den a bez ohledu na počet balení a terapeutickou dávku) v přepočtu na 1000 návštěv s předpisem na jakýkoliv léčivý přípravek.
Návštěva v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost je identifikována datem prvního uplatnění receptu v lékárně v rozmezí 7 dnů od data vystavení předpisu.
Léčivé přípravky předepsané na recept s následujícími ATC skupinami (viz Seznam léčiv a PZLÚ hrazených ze zdravotního pojištění SUKL): ATC účinné látky, respektive léčivého přípravku, začíná na J01*[1], neboli ANTIBAKTERIÁLNÍ LÉČIVA PRO SYSTÉMOVOU APLIKACI (antibiotika).
Za sledovanou událost je tedy považován předpis ATB u konkrétního pacienta v jeden den provedený dotyčným lékařem (IČP) nezávisle na tom, kolik balení jaké velikosti bylo předepsáno, ani na tom, kolik denních definovaných dávek (DDD) bylo předepsáno. Počet všech návštěv s preskripcí je stanoven z uplatněných receptů k úhradě zdravotní pojišťovnou, protože datum návštěvy nelze z dostupných dat zjistit. V ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost se totiž nevykazuje příslušný kód výkonu z důvodu kapitační platby.
Diagnózy: všechny
Výstupy ukazatele jsou v jednotlivých věkových kategoriích natolik rozdílné, že je nutné tyto výstupy diferencovat podle níže stanovených věkových kohort:
| Popis | Definice intervalu věku | |
|---|---|---|
| A | Kojenci (do 1 roku) | 0 až 364 dnů |
| B | Batolata (1-3 roky) | 365 dnů až 2 roky + 364 dnů |
| C | Předškoláci (3-6 let) | 3 roky až 5 let+364 dnů |
| D | Mladší školáci (6-12 let) | 6 let až 11 let + 364 dnů |
| E | Starší školáci a adolescenti (12-19 let) | 12 let až 18 let +364 dnů |
Ukazatel byl vytvořen a aktualizován odborným panelem v období 08/2021–12/2021
Odborný panel byl složený ze zástupců:| Vhodnost k používání / zveřejňování | Doporučeno k užívání1 |
|---|---|
| pro řízení zdravotnictví na celonárodní i regionální úrovni | ANO |
| pro smluvní politiku zdravotních pojišťoven | ANO2 |
| pro interní využití poskytovatelem ke zlepšení kvality péče | ANO |
| ke zveřejnění na poskytovatele | NE3 |
Ukazatel je vhodný k použití všemi subjekty, které řídí (plánují, či uskutečňují) zdravotní politiku na celostátní nebo regionální úrovni, případně tvorbu této politiky mohou ovlivnit, zejména pak v oblasti horizontálních programů a strategií za účelem prevence nadužívání antibiotik a edukace poskytovatelů.
Důležitost: Strategickým cílem je zabránit nárůstu antibiotické rezistence bakteriálních kmenů zlepšením racionální preskripce v primární péči. Antibiotická rezistence je považována za jedno z nejvážnějších zdravotních rizik. Pro tento účel je žádoucí poskytnout nejen každému praktickému lékaři pro děti a dorost přehled o vlastní preskripci ve srovnání s celkem. Důležitost ukazatele je podpořena rešeršemi a spočívá primárně v zajištění podkladů pro edukativní a preventivní působení na odbornou veřejnost.
Vyhodnocování spotřeby antibiotik prostřednictvím indexů správné (kvalitní) léčby je v zahraničí běžné, vytváření a užívání takových ukazatelů je dostupné na webových stránkách ECDC [2]. V ČR existují doporučené postupy, kterými by se měli lékaři při volbě antibiotik řídit [3], které jsou v souladu i s doporučenými postupy ve Velké Británii vypracované NICE [4]. Z dostupných pramenů je zřejmé, že compliance lékařů k těmto postupům není optimální [5], z čehož vyplývá, že by bylo vhodné poskytnout lékařům zpětnou vazbu, například prostřednictvím určitých ukazatelů správné (respektive nesprávné) preskripce, ke kterým patří i tento index. Akční plán NAP pro rok 2019-2022 [6] uvádí, že „dodržování doporučených terapeutických postupů je třeba monitorovat a zajistit, aby preskripční data byla předložena konkrétním předepisujícím lékařům s nabídkou odborné interpretace“.
Vědecká správnost: Zahraniční rešerše dostatečně podporují názor, že nadbytečné předepisování antibiotik zvyšuje rezistenci bakterií.
Proveditelnost: Ukazatel je dobře měřitelný, jsou k dispozici data v potřebné kvalitě. Kódy léčivých přípravků jsou standardní součástí receptu. Předpokladem je skutečnost, že v měřeném období nedošlo k zásadnějšímu lokálnímu výkyvu předepisování antibiotik v důsledku mimořádné epidemiologické situace. Tento předpoklad je nutné průběžně v rámci dalšího rozvoje a doplňování ukazatele sledovat.
Užitečnost: Ukazatel je užitečný pro praktické lékaře pro děti a dorost, kterým poskytne důležitou informaci o jejich chování v rámci celku v účelné farmakoterapii a vede tak k pečlivějšímu dodržování doporučených postupů a k větší racionalizaci terapie. V důsledku této edukace lze očekávat zadržování vzniku rezistence mikrobů na antibiotika, ke které nesprávná nebo nadměrná indikace antibiotik vede.
Ukazatel je rovněž užitečný pro plátce, kterým poskytne informaci o přístupu jejich smluvních partnerů k otázce předepisování antibiotik.
K - dávky
Strukturální (objemový) ukazatel
Jeden rok
U tohoto typu ukazatele se neprovádí.
ČR, kraj, okres, IČP ordinace praktického lékaře pro děti a dorost
Způsob výpočtu počtu návštěv jakéhokoli pacienta z jakýchkoli příčin, které byly spojeny s preskripcí jakýchkoli léků u dotyčného lékaře je uveden výše (včetně navržené korekce).
| Subjekt | Typ hodnoty | Doporučená hodnota ukazatele |
|---|---|---|
| IČP odbornosti praktický lékař pro děti a dorost (002) | Dolní práh kvality | Není stanovena |
| Horní práh kvality | Medián celostátních hodnot |
Ve všech vyspělých zemích platí, že čím nižší je hodnota preskripce, tím lépe. Interpretaci je vhodné provést spolu s všemi dalšími navrženými ukazateli, a to jak s hodnotou ukazatele „amoxicilin-klavulanátový index“, tak i s hodnotou ukazatele „AWaRe indexu“ a „penicilin-amoxicilinového indexu“.
Pro sledování ukazatele v čase je třeba sledovat změny v Seznamu léčiv a PZLÚ hrazených ze zdravotního pojištění vydávaným SÚKL.
Je vhodné diskutovat o prahové hodnotě z absolutního počtu receptů s předpisem jakéhokoliv antibiotika.
[1] Seznam léčiv a PZLÚ hrazených ze zdravotního pojištění: http://www.sukl.cz/sukl/seznam-leciv-a-pzlu-hrazenych-ze-zdrav-pojisteni , (vstup 21.2.2021)
[2] European Centre for Disease Prevention and Control (ECDC). Antimicrobial consumption database (ESAC-Net). Dostupné na https://ecdc.europa.eu/en/antimicrobial-consumption/database/quality-indicators, (vstup 21.2.2021)
[3] Karen I, Kolek V, Roháčová H, et al: Antibiotická terapie respiračních, močových a kožních infekcí v ordinaci všeobecného praktického lékaře. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře 2018, https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy/2017/DP-Antibioticka-terapie-2018.pdf, (vstup 16.8.2019)
[4] NICE: Summary of antimicrobial prescribing guidance – managing common infections. 2020, November, dostupné na: https://www.nice.org.uk/Media/Default/About/what-we-do/NICE-guidance/antimicrobial%20guidance/summary-antimicrobial-prescribing-guidance.pdf, (vstup 20.2.2021)
[5] Prokeš M, Kalousek K, Žemličková H, Marešová V, Urbášková P.: Kvalita spotřeby antibiotik v České republice v letech 2008-2017. Practicus 2018; 17(4): 18-24
[6] Ministerstvo zdravotnictví: Akční plán Národního antibiotického programu ČR 2019-2022, str. 7. Dostupné na: https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/wepub/7725/36701/Ak%C4%8Dn%C3%AD%20pl%C3%A1n%20NAP%202019-22.pdf , (vstup 6.3.2021)
[7] Ternhag A, Hellman J: More on U.S. outpatient antibiotic prescribing, 2010. N Engl J Med 2013; 369(12): 1175-1176
[8] Aabenhus R, Siersma V, Hansen MP, Bjerrum L: Antibiotic prescribing in Danish general practice 2004-13. J Antimicrob Chemother 2016; 71: 2286-2294
[9] Kourlaba G, Gkrania-Klotsas E, Kourkouni E, et al: Antibiotic prescribing and expenditures in outpatient adults in Greece, 2010 to 2013: evidence from real-world practice. Euro Surveill 2016; 21(26): doi: 10.2807/1560-7917.ES.2016.21.26.30266.
[10] Holstiege J, Schulz M, Akmatov MK, et al: Marked reductions in outpatient antibiotic prescriptions for children and adolescents - a population-based study covering 83% of the paediatric population, Germany, 2010 to 2018. Euro Surveill 2020 Aug;25(31):pii=1900599.
Tabulka "Přehled Celé ČR" ukazuje Počet předpisů na antibiotika na 1000 návštěv paceintů u lékaře,
které byly spojeny s preskripcí jakýchkoli léků na recept v jednotlivých krajích.
Horní práh je definován jako medián celostátních hodnot viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Graf "Přehled okresů" zobrazuje grafickou distribuci v jednotlivých letech a okresech.