Z výstupů podílu preskripce úzkospektrých penicilinů z celkové preskripce antibiotik ve sledovaných letech 2017 až 2021 je zřejmý kontinuálně nežádoucí pokles preskripce v porovnání s referenční dolní prahovou hodnotou 35 %: v roce 2017 byla hodnota indexu 27,15 %, v roce 2018 klesla na 25,64 %, v roce 2019 na 24,38 %, v roce 2020 na 23,08 % a v roce 2021 dokonce až na 20,85 %. Ve všech letech se tedy držela tato preskripce výrazně pod požadovanou minimální prahovou hodnotou. Důležité je poznamenat, že tyto údaje obsahují pouze antibiotika předepsaná na recept a uhrazená zdravotními pojišťovnami. Nicméně vliv nehrazených antibiotik by měl být ve sledovaných letech proporčně stejný.
Stejně tak meziročně klesal podíl praktických lékařů pro děti a dorost, kteří splnili minimální prahovou hodnotu tohoto indexu. Zatímco v roce 2017 předepisovalo nad požadovanou prahovou hodnotou 30,06 % lékařů, v roce 2018 již jen 26,47 % lékařů, v roce 2019 poklesl tento podíl na 22,57 % lékařů a v roce 2020 a 2021 dokonce jen na 19,40 %, resp. 19,91 % lékařů.
Jednoznačně nejméně příznivý podíl této preskripce se u sledovaných věkových kohort ve všech sledovaných letech objevuje u kategorie Předškoláci (rok 2017 – 11,65 %, 2018 – 10,07 %, 2019 – 8,60 %, 2020 – 9,40 %, 2021 – 8,77 %) a Batolata (rok 2017 – 12,47 %, 2018 – 12,54 %, 2019 – 13,24 %, 2020 – 14,71 %, 2021 – 15,18 %). Nejblíže požadované prahové hodnotě se naopak pohybují Starší školáci a adolescenti (rok 2017 – 36,18 %, 2018 – 34,60 %, 2019 – 33,82 %, 2020 – 31,43 %, 2021 – 32,10 %). I u nich je však trend nepříznivě klesající, případně v posledních letech stabilně pod prahovou hodnotou.
Z regionálního pohledu nebylo dosaženo za celé sledované období prahové hodnoty ani v jednom kraji. Stabilně nejnižších hodnot indexu dosahuje preskripce lékařů v Moravskoslezském (rok 2017 – 22,37 %, 2018 – 19,13 %, 2019 – 18,46 %, 2020 – 17,67 %, 2021 – 15,75 %) a Zlínském kraji (rok 2017 – 23,34 %, 2018 – 20,69 %, 2019 – 19,41 %, 2020 – 17,78 %, 2021 – 15,83 %). Nejblíže požadovaným hodnotám indexu se pohybuje preskripce lékařů v Kraji Vysočina (rok 2017 – 34,25 %, 2018 – 33,51 %, 2019 – 31,30 %, 2020 – 28,79 %, 2021 – 27,14 %) a v Jihočeském kraji (rok 2017 – 33,98 %, 2018 – 31,68 %, 2019 – 31,54 %, 2020 – 30,08 %, 2021 – 29,29 %), byť také u těchto krajů není možné preskripci označit za příkladnou, zejména z pohledu negativního trendu od kýžené prahové hodnoty.
Úplný název: penicilin-amoxicilinový index: podíl preskripce úzkospektrých penicilinů z celkové preskripce v ordinaci praktických lékařů pro děti a dorost
V rámci mezinárodních doporučení pro sledování kvality antibiotické preskripce v pediatrii je jedním z hlavních užívaných indexů tzv. amoxicilinový index. Jeho doporučení souvisí především s tím, že úzkospektré peniciliny patří mezi preferovaná antibiotika první volby pro akutní bakteriální respirační infekce.
Ukazatel sleduje preskripci úzkospektrých penicilinů definovaných níže uvedenými ATC skupinami z celkové preskripce antibiotik v ordinaci praktických lékařů pro děti a dorost.
Návštěva v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost je identifikována datem prvního uplatnění receptu v lékárně v rozmezí 7 dnů od data vystavení předpisu.
Léčivé přípravky předepsané na recept s následujícími ATC skupinami (viz Seznam hrazených přípravků a PZLÚ, SUKL [1]):
Diagnózy: všechny
Za sledovanou událost je tedy považován předpis sledovaných ATC skupin ATB u konkrétního pacienta v jeden den provedený dotyčným lékařem (IČP) nezávisle na tom, kolik balení jaké velikosti bylo předepsáno, ani na tom, kolik denních definovaných dávek (DDD) bylo předepsáno. Preskripce je stanovena z uplatněných receptů k úhradě zdravotní pojišťovnou, protože datum návštěvy nelze z dostupných dat zjistit. V ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost se totiž nevykazuje příslušný kód výkonu z důvodu kapitační platby. Údaje o lécích obsahují pouze antibiotika předepsaná na recept a uhrazená zdravotními pojišťovnami. U lékařů, kteří předepisují nehrazená antibiotika, mohou být výsledky indexu touto preskripcí tedy zkresleny.
Výstupy ukazatele jsou v jednotlivých věkových kategoriích natolik rozdílné, že je nutné tyto výstupy diferencovat podle níže stanovených věkových kohort:
| Popis | Definice intervalu věku | |
|---|---|---|
| A | Kojenci (0-1 rok) | 0 až 364 dnů |
| B | Batolata (1-3 roky) | 365 dnů až 2 roky + 364 dnů |
| C | Předškoláci (3-6 let) | 3 roky až 5 let+364 dnů |
| D | Mladší školáci (6-12 let) | 6 let až 11 let + 364 dnů |
| E | Starší školáci a adolescenti (12-19 let) | 12 let až 18 let +364 dnů |
Ukazatel byl vytvořen a aktualizován odborným panelem v období 08/2021–12/2021
Odborný panel byl složený ze zástupců:| Vhodnost k používání / zveřejňování | Doporučeno k užívání1 |
|---|---|
| pro řízení zdravotnictví na celonárodní i regionální úrovni | ANO |
| pro smluvní politiku zdravotních pojišťoven | ANO2 |
| pro interní využití poskytovatelem ke zlepšení kvality péče | ANO |
| ke zveřejnění na poskytovatele | NE3 |
Ukazatel je vhodný k použití všemi subjekty, které řídí (plánují, či uskutečňují) zdravotní politiku na celostátní nebo regionální úrovni, případně tvorbu této politiky mohou ovlivnit, zejména pak v oblasti horizontálních programů a strategií za účelem prevence nadužívání antibiotik a edukace poskytovatelů.
Důležitost: Strategickým cílem je zabránit nárůstu antibiotické rezistence bakteriálních kmenů zlepšením racionální preskripce v primární péči. Antibiotická rezistence je považována za jedno z nejvážnějších zdravotních rizik. Pro tento účel je žádoucí poskytnout nejen každému praktickému lékaři pro děti a dorost přehled o vlastní preskripci ve srovnání s celkem. Důležitost ukazatele je podpořena rešeršemi a spočívá primárně v zajištění podkladů pro edukativní a preventivní působení na odbornou veřejnost.
Vyhodnocování spotřeby antibiotik prostřednictvím indexů správné (kvalitní) léčby je v zahraničí běžné, vytváření a užívání takových ukazatelů je dostupné na webových stránkách ECDC [2]. V ČR existují doporučené postupy, kterými by se měli lékaři při volbě antibiotik řídit [3], které jsou v souladu i s doporučenými postupy ve Velké Británii vypracované NICE [4]. Z dostupných pramenů je zřejmé, že compliance lékařů k těmto postupům není optimální [5], z čehož vyplývá, že by bylo vhodné poskytnout lékařům zpětnou vazbu, například prostřednictvím určitých ukazatelů správné (respektive nesprávné) preskripce, ke kterým patří i tento index. Akční plán NAP pro rok 2019-2022 [6] uvádí, že „dodržování doporučených terapeutických postupů je třeba monitorovat a zajistit, aby preskripční data byla předložena konkrétním předepisujícím lékařům s nabídkou odborné interpretace“.
Vědecká správnost: Zahraniční rešerše dostatečně podporují názor, že nadbytečné předepisování antibiotik zvyšuje rezistenci bakterií.
Proveditelnost: Ukazatel je dobře měřitelný, jsou k dispozici data v potřebné kvalitě. Kódy léčivých přípravků jsou standardní součástí receptu. Předpokladem je skutečnost, že v měřeném období nedošlo k zásadnějšímu lokálnímu výkyvu předepisování antibiotik v důsledku mimořádné epidemiologické situace. Tento předpoklad je nutné průběžně v rámci dalšího rozvoje a doplňování ukazatele sledovat.
Užitečnost: Ukazatel je užitečný pro praktické lékaře pro děti a dorost, kterým poskytne důležitou informaci o jejich chování v rámci celku v účelné farmakoterapii a vede tak k pečlivějšímu dodržování doporučených postupů a k větší racionalizaci terapie. V důsledku této edukace lze očekávat zadržování vzniku rezistence mikrobů na antibiotika, ke které nesprávná nebo nadměrná indikace antibiotik vede.
Ukazatel je rovněž užitečný pro plátce, kterým poskytne informaci o přístupu jejich smluvních partnerů k otázce předepisování antibiotik.
K - dávky
Strukturální (objemový) ukazatel
Jeden rok
U tohoto typu ukazatele se neprovádí.
ČR, kraj, okres, IČP ordinace praktického lékaře pro děti a dorost
| Subjekt | Typ hodnoty | Doporučená hodnota ukazatele |
|---|---|---|
| IČP odbornosti praktický lékař pro děti a dorost (002) | Dolní práh kvality | 35% |
| Horní práh kvality | Není stanoven |
Ve všech vyspělých zemích platí, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím je možno považovat preskripci za kvalitnější.
Pro sledování ukazatele v čase je třeba sledovat změny v Seznamu léčiv a PZLÚ hrazených ze zdravotního pojištění vydávaným SÚKL.
Je vhodné diskutovat o prahové hodnotě z absolutního počtu receptů s předpisem jakéhokoliv antibiotika.
Vzhledem ke skutečnosti, že se spotřeba ATB v jednotlivých věkových kohortách liší, je v budoucnu vhodné stanovit práh kvality pro jednotlivé věkové kohorty.
[1] Seznam léčiv a PZLÚ hrazených ze zdravotního pojištění: http://www.sukl.cz/sukl/seznam-leciv-a-pzlu-hrazenych-ze-zdrav-pojisteni , (vstup 21.2.2021)
[2] European Centre for Disease Prevention and Control (ECDC). Antimicrobial consumption database (ESAC-Net). Dostupné na https://ecdc.europa.eu/en/antimicrobial-consumption/database/quality-indicators, (vstup 21.2.2021)
[3] Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, Subkomise pro antibiotickou politiku (SKAP): Konsensus používání antibiotik I. Peniciliny 2017. Dostupné na https://www.cls.cz/dokumenty/atb_konsensus02.pdf, (vstup 20.2.2021)
[4] Karen I, Kolek V, Roháčová H, et al: Antibiotická terapie respiračních, močových a kožních infekcí v ordinaci všeobecného praktického lékaře. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře 2018, https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy/2017/DP-Antibioticka-terapie-2018.pdf, (vstup 16.8.2019)
[5] NICE: Summary of antimicrobial prescribing guidance – managing common infections. 2020, November, dostupné na: https://www.nice.org.uk/Media/Default/About/what-we-do/NICE-guidance/antimicrobial%20guidance/summary-antimicrobial-prescribing-guidance.pdf, (vstup 20.2.2021)
[6] Prokeš M, Kalousek K, Žemličková H, Marešová V, Urbášková P.: Kvalita spotřeby antibiotik v České republice v letech 2008-2017. Practicus 2018; 17(4): 18-24
[7] Ministerstvo zdravotnictví: Akční plán Národního antibiotického programu ČR 2019-2022, str. 7. Dostupné na: https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/wepub/7725/36701/Ak%C4%8Dn%C3%AD%20pl%C3%A1n%20NAP%202019-22.pdf , (vstup 6.3.2021)
[8] Holstiege J, Schink T, Molokhia M, at al: Systemic antibiotic prescribing to paediatric outpatients in 5 european countries: a population-based cohort study. BMC Pediatr 2014;14:174, doi: 10.1186/1471-2431-14-174
[9] Holstiege J, Schulz M, Akmatov MK, et al: Marked reductions in outpatient antibiotic prescriptions for children and adolescents - a population-based study covering 83% of the paediatric population, Germany, 2010 to 2018. Euro Surveill 2020 Aug;25(31):pii=1900599.
[10] Hsia Y, Sharland M, Jackson C, Wong ICK, Magrini N, Bielicki JA. Consumption of oral antibiotic formulations for young children according to the WHO Access, Watch, Reserve (AWaRe) antibiotic groups: an analysis of sales data from 70 middle-income and high-income countries. Lancet Infect Dis 2018
Tabulka "Přehled Celé ČR" ukazuje velikost Penicilin-amoxicilinového indexu
v jednotlivých krajích.
Dolní práh je definován na 35% viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Graf "Přehled okresů" zobrazuje grafickou distribuci v jednotlivých letech a okresech.