Z výstupů podílu preskripce úzkospektrých penicilinů z celkové preskripce antibiotik ve sledovaných letech 2017 až 2021 je zřejmý kontinuálně nežádoucí pokles preskripce v porovnání s referenční dolní prahovou hodnotou 35 %: v roce 2017 byla hodnota indexu 27,15 %, v roce 2018 klesla na 25,64 %, v roce 2019 na 24,38 %, v roce 2020 na 23,08 % a v roce 2021 dokonce až na 20,85 %. Ve všech letech se tedy držela tato preskripce výrazně pod požadovanou minimální prahovou hodnotou. Důležité je poznamenat, že tyto údaje obsahují pouze antibiotika předepsaná na recept a uhrazená zdravotními pojišťovnami. Nicméně vliv nehrazených antibiotik by měl být ve sledovaných letech proporčně stejný.
Stejně tak meziročně klesal podíl praktických lékařů pro děti a dorost, kteří splnili minimální prahovou hodnotu tohoto indexu. Zatímco v roce 2017 předepisovalo nad požadovanou prahovou hodnotou 30,06 % lékařů, v roce 2018 již jen 26,47 % lékařů, v roce 2019 poklesl tento podíl na 22,57 % lékařů a v roce 2020 a 2021 dokonce jen na 19,40 %, resp. 19,91 % lékařů.
Jednoznačně nejméně příznivý podíl této preskripce se u sledovaných věkových kohort ve všech sledovaných letech objevuje u kategorie Předškoláci (rok 2017 – 11,65 %, 2018 – 10,07 %, 2019 – 8,60 %, 2020 – 9,40 %, 2021 – 8,77 %) a Batolata (rok 2017 – 12,47 %, 2018 – 12,54 %, 2019 – 13,24 %, 2020 – 14,71 %, 2021 – 15,18 %). Nejblíže požadované prahové hodnotě se naopak pohybují Starší školáci a adolescenti (rok 2017 – 36,18 %, 2018 – 34,60 %, 2019 – 33,82 %, 2020 – 31,43 %, 2021 – 32,10 %). I u nich je však trend nepříznivě klesající, případně v posledních letech stabilně pod prahovou hodnotou.
Z regionálního pohledu nebylo dosaženo za celé sledované období prahové hodnoty ani v jednom kraji. Stabilně nejnižších hodnot indexu dosahuje preskripce lékařů v Moravskoslezském (rok 2017 – 22,37 %, 2018 – 19,13 %, 2019 – 18,46 %, 2020 – 17,67 %, 2021 – 15,75 %) a Zlínském kraji (rok 2017 – 23,34 %, 2018 – 20,69 %, 2019 – 19,41 %, 2020 – 17,78 %, 2021 – 15,83 %). Nejblíže požadovaným hodnotám indexu se pohybuje preskripce lékařů v Kraji Vysočina (rok 2017 – 34,25 %, 2018 – 33,51 %, 2019 – 31,30 %, 2020 – 28,79 %, 2021 – 27,14 %) a v Jihočeském kraji (rok 2017 – 33,98 %, 2018 – 31,68 %, 2019 – 31,54 %, 2020 – 30,08 %, 2021 – 29,29 %), byť také u těchto krajů není možné preskripci označit za příkladnou, zejména z pohledu negativního trendu od kýžené prahové hodnoty.
Úplný název: penicilin-amoxicilinový index: podíl preskripce úzkospektrých penicilinů z celkové preskripce v ordinaci praktických lékařů pro děti a dorost
V rámci mezinárodních doporučení pro sledování kvality antibiotické preskripce v pediatrii je jedním z hlavních užívaných indexů tzv. amoxicilinový index. Jeho doporučení souvisí především s tím, že úzkospektré peniciliny patří mezi preferovaná antibiotika první volby pro akutní bakteriální respirační infekce.
Ukazatel sleduje preskripci úzkospektrých penicilinů definovaných níže uvedenými ATC skupinami z celkové preskripce antibiotik v ordinaci praktických lékařů pro děti a dorost.
Návštěva v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost je identifikována datem prvního uplatnění receptu v lékárně v rozmezí 7 dnů od data vystavení předpisu.
Léčivé přípravky předepsané na recept s následujícími ATC skupinami (viz Seznam hrazených přípravků a PZLÚ, SUKL [1]):
Diagnózy: všechny
Za sledovanou událost je tedy považován předpis sledovaných ATC skupin ATB u konkrétního pacienta v jeden den provedený dotyčným lékařem (IČP) nezávisle na tom, kolik balení jaké velikosti bylo předepsáno, ani na tom, kolik denních definovaných dávek (DDD) bylo předepsáno. Preskripce je stanovena z uplatněných receptů k úhradě zdravotní pojišťovnou, protože datum návštěvy nelze z dostupných dat zjistit. V ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost se totiž nevykazuje příslušný kód výkonu z důvodu kapitační platby. Údaje o lécích obsahují pouze antibiotika předepsaná na recept a uhrazená zdravotními pojišťovnami. U lékařů, kteří předepisují nehrazená antibiotika, mohou být výsledky indexu touto preskripcí tedy zkresleny.
Výstupy ukazatele jsou v jednotlivých věkových kategoriích natolik rozdílné, že je nutné tyto výstupy diferencovat podle níže stanovených věkových kohort:
| Popis | Definice intervalu věku | |
|---|---|---|
| A | Kojenci (0-1 rok) | 0 až 364 dnů |
| B | Batolata (1-3 roky) | 365 dnů až 2 roky + 364 dnů |
| C | Předškoláci (3-6 let) | 3 roky až 5 let+364 dnů |
| D | Mladší školáci (6-12 let) | 6 let až 11 let + 364 dnů |
| E | Starší školáci a adolescenti (12-19 let) | 12 let až 18 let +364 dnů |
Ukazatel byl vytvořen a aktualizován odborným panelem v období 08/2021–12/2021
Odborný panel byl složený ze zástupců:| Vhodnost k používání / zveřejňování | Doporučeno k užívání1 |
|---|---|
| pro řízení zdravotnictví na celonárodní i regionální úrovni | ANO |
| pro smluvní politiku zdravotních pojišťoven | ANO2 |
| pro interní využití poskytovatelem ke zlepšení kvality péče | ANO |
| ke zveřejnění na poskytovatele | NE3 |
Ukazatel je vhodný k použití všemi subjekty, které řídí (plánují, či uskutečňují) zdravotní politiku na celostátní nebo regionální úrovni, případně tvorbu této politiky mohou ovlivnit, zejména pak v oblasti horizontálních programů a strategií za účelem prevence nadužívání antibiotik a edukace poskytovatelů.
Důležitost: Strategickým cílem je zabránit nárůstu antibiotické rezistence bakteriálních kmenů zlepšením racionální preskripce v primární péči. Antibiotická rezistence je považována za jedno z nejvážnějších zdravotních rizik. Pro tento účel je žádoucí poskytnout nejen každému praktickému lékaři pro děti a dorost přehled o vlastní preskripci ve srovnání s celkem. Důležitost ukazatele je podpořena rešeršemi a spočívá primárně v zajištění podkladů pro edukativní a preventivní působení na odbornou veřejnost.
Vyhodnocování spotřeby antibiotik prostřednictvím indexů správné (kvalitní) léčby je v zahraničí běžné, vytváření a užívání takových ukazatelů je dostupné na webových stránkách ECDC [2]. V ČR existují doporučené postupy, kterými by se měli lékaři při volbě antibiotik řídit [3], které jsou v souladu i s doporučenými postupy ve Velké Británii vypracované NICE [4]. Z dostupných pramenů je zřejmé, že compliance lékařů k těmto postupům není optimální [5], z čehož vyplývá, že by bylo vhodné poskytnout lékařům zpětnou vazbu, například prostřednictvím určitých ukazatelů správné (respektive nesprávné) preskripce, ke kterým patří i tento index. Akční plán NAP pro rok 2019-2022 [6] uvádí, že „dodržování doporučených terapeutických postupů je třeba monitorovat a zajistit, aby preskripční data byla předložena konkrétním předepisujícím lékařům s nabídkou odborné interpretace“.
Vědecká správnost: Zahraniční rešerše dostatečně podporují názor, že nadbytečné předepisování antibiotik zvyšuje rezistenci bakterií.
Proveditelnost: Ukazatel je dobře měřitelný, jsou k dispozici data v potřebné kvalitě. Kódy léčivých přípravků jsou standardní součástí receptu. Předpokladem je skutečnost, že v měřeném období nedošlo k zásadnějšímu lokálnímu výkyvu předepisování antibiotik v důsledku mimořádné epidemiologické situace. Tento předpoklad je nutné průběžně v rámci dalšího rozvoje a doplňování ukazatele sledovat.
Užitečnost: Ukazatel je užitečný pro praktické lékaře pro děti a dorost, kterým poskytne důležitou informaci o jejich chování v rámci celku v účelné farmakoterapii a vede tak k pečlivějšímu dodržování doporučených postupů a k větší racionalizaci terapie. V důsledku této edukace lze očekávat zadržování vzniku rezistence mikrobů na antibiotika, ke které nesprávná nebo nadměrná indikace antibiotik vede.
Ukazatel je rovněž užitečný pro plátce, kterým poskytne informaci o přístupu jejich smluvních partnerů k otázce předepisování antibiotik.
K - dávky
Strukturální (objemový) ukazatel
Jeden rok
U tohoto typu ukazatele se neprovádí.
ČR, kraj, okres, IČP ordinace praktického lékaře pro děti a dorost
| Subjekt | Typ hodnoty | Doporučená hodnota ukazatele |
|---|---|---|
| IČP odbornosti praktický lékař pro děti a dorost (002) | Dolní práh kvality | 35% |
| Horní práh kvality | Není stanoven |
Ve všech vyspělých zemích platí, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím je možno považovat preskripci za kvalitnější.
Pro sledování ukazatele v čase je třeba sledovat změny v Seznamu léčiv a PZLÚ hrazených ze zdravotního pojištění vydávaným SÚKL.
Je vhodné diskutovat o prahové hodnotě z absolutního počtu receptů s předpisem jakéhokoliv antibiotika.
Vzhledem ke skutečnosti, že se spotřeba ATB v jednotlivých věkových kohortách liší, je v budoucnu vhodné stanovit práh kvality pro jednotlivé věkové kohorty.
[1] Seznam léčiv a PZLÚ hrazených ze zdravotního pojištění: http://www.sukl.cz/sukl/seznam-leciv-a-pzlu-hrazenych-ze-zdrav-pojisteni , (vstup 21.2.2021)
[2] European Centre for Disease Prevention and Control (ECDC). Antimicrobial consumption database (ESAC-Net). Dostupné na https://ecdc.europa.eu/en/antimicrobial-consumption/database/quality-indicators, (vstup 21.2.2021)
[3] Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, Subkomise pro antibiotickou politiku (SKAP): Konsensus používání antibiotik I. Peniciliny 2017. Dostupné na https://www.cls.cz/dokumenty/atb_konsensus02.pdf, (vstup 20.2.2021)
[4] Karen I, Kolek V, Roháčová H, et al: Antibiotická terapie respiračních, močových a kožních infekcí v ordinaci všeobecného praktického lékaře. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře 2018, https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy/2017/DP-Antibioticka-terapie-2018.pdf, (vstup 16.8.2019)
[5] NICE: Summary of antimicrobial prescribing guidance – managing common infections. 2020, November, dostupné na: https://www.nice.org.uk/Media/Default/About/what-we-do/NICE-guidance/antimicrobial%20guidance/summary-antimicrobial-prescribing-guidance.pdf, (vstup 20.2.2021)
[6] Prokeš M, Kalousek K, Žemličková H, Marešová V, Urbášková P.: Kvalita spotřeby antibiotik v České republice v letech 2008-2017. Practicus 2018; 17(4): 18-24
[7] Ministerstvo zdravotnictví: Akční plán Národního antibiotického programu ČR 2019-2022, str. 7. Dostupné na: https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/wepub/7725/36701/Ak%C4%8Dn%C3%AD%20pl%C3%A1n%20NAP%202019-22.pdf , (vstup 6.3.2021)
[8] Holstiege J, Schink T, Molokhia M, at al: Systemic antibiotic prescribing to paediatric outpatients in 5 european countries: a population-based cohort study. BMC Pediatr 2014;14:174, doi: 10.1186/1471-2431-14-174
[9] Holstiege J, Schulz M, Akmatov MK, et al: Marked reductions in outpatient antibiotic prescriptions for children and adolescents - a population-based study covering 83% of the paediatric population, Germany, 2010 to 2018. Euro Surveill 2020 Aug;25(31):pii=1900599.
[10] Hsia Y, Sharland M, Jackson C, Wong ICK, Magrini N, Bielicki JA. Consumption of oral antibiotic formulations for young children according to the WHO Access, Watch, Reserve (AWaRe) antibiotic groups: an analysis of sales data from 70 middle-income and high-income countries. Lancet Infect Dis 2018
Tabulka "Přehled Celé ČR" ukazuje velikost Penicilin-amoxicilinového indexu
v jednotlivých krajích.
Dolní práh je definován na 35% viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj | Kojenci (0 až 1 rok) | Batolata (1 až < 3 roky) | Předškoláci (3 až 6 let) | Mladší školáci (6 až 12 let) | Starší školáci a adolescenti (12 až 19 let) | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|---|
Hlavní město Praha | 20,34% (225/1106) | 12,38% (905/7310) | 8,71% (1663/19093) | 22,4% (5208/23254) | 30,6% (4731/15462) | 19,23% (12732/66225) |
Jihočeský kraj | 36,65% (306/835) | 21,64% (851/3933) | 13,81% (1372/9938) | 37,7% (4517/11982) | 43,51% (3864/8880) | 30,67% (10910/35568) |
Jihomoravský kraj | 26,18% (462/1765) | 11,14% (992/8902) | 8,16% (2202/26999) | 21,82% (6395/29314) | 29,06% (5748/19780) | 18,21% (15799/86760) |
Karlovarský kraj | 24,89% (59/237) | 14,39% (117/813) | 10,11% (262/2592) | 28,71% (1052/3664) | 36,44% (1135/3115) | 25,19% (2625/10421) |
Kraj Vysočina | 34,71% (244/703) | 20,92% (760/3633) | 14,45% (1486/10282) | 38,45% (4611/11992) | 43,12% (3376/7830) | 30,42% (10477/34440) |
Královéhradecký kraj | 35,13% (228/649) | 20,77% (626/3014) | 11,87% (993/8364) | 24% (2542/10593) | 31,06% (2636/8487) | 22,58% (7025/31107) |
Liberecký kraj | 33,55% (206/614) | 16,52% (480/2905) | 11,99% (845/7045) | 24,07% (2097/8712) | 29,77% (1884/6328) | 21,53% (5512/25604) |
Moravskoslezský kraj | 19,74% (199/1008) | 10,27% (511/4978) | 5,31% (889/16748) | 16,18% (3727/23028) | 22,29% (4194/18819) | 14,74% (9520/64581) |
Olomoucký kraj | 23,19% (202/871) | 13,91% (522/3753) | 8,17% (996/12197) | 19,16% (2716/14173) | 26,57% (3119/11739) | 17,68% (7555/42733) |
Pardubický kraj | 22,69% (280/1234) | 13,39% (568/4241) | 8,79% (869/9890) | 19,45% (2210/11360) | 24,63% (2201/8936) | 17,18% (6128/35661) |
Plzeňský kraj | 26,52% (109/411) | 13,21% (262/1983) | 7,18% (606/8437) | 26,54% (2768/10431) | 34,9% (2777/7956) | 22,32% (6522/29218) |
Středočeský kraj | 25,12% (367/1461) | 12,3% (881/7163) | 8,63% (1770/20500) | 26,15% (6490/24823) | 34,29% (6095/17774) | 21,76% (15603/71721) |
Ústecký kraj | 28,02% (295/1053) | 16,95% (739/4359) | 12,31% (1351/10971) | 29,36% (4184/14253) | 32,44% (3877/11951) | 24,53% (10446/42587) |
Zlínský kraj | 22,34% (170/761) | 14,27% (403/2824) | 7,45% (759/10189) | 17,38% (2029/11676) | 24,41% (1977/8100) | 15,91% (5338/33550) |
Celá ČR | 26,38% (3352/12708) | 14,41% (8617/59811) | 9,27% (16063/173245) | 24,16% (50546/209255) | 30,69% (47614/155157) | 20,68% (126192/610176) |
Graf "Přehled okresů" zobrazuje grafickou distribuci v jednotlivých letech a okresech.
