Z výstupů podílu preskripce chráněných aminopenicilinů z celkové preskripce aminopenicilinů ve sledovaných letech 2017 až 2021 je zřejmý kontinuálně nežádoucí nárůst preskripce v porovnání s referenční horní prahovou hodnotou 75 %: v roce 2017 byla hodnota indexu 66,12 %, v roce 2018 vzrostla na 72,99 %, v roce 2019 na 80,60 %, v roce 2020 na 81,43 % a v roce 2021 na 81,68 %. Přes historicky pozitivní hodnoty tohoto indexu se v posledních letech trend indexu posouvá výrazně nad požadovanou maximální prahovou hodnotou. Tyto údaje sice obsahují pouze antibiotika předepsaná na recept a uhrazená zdravotními pojišťovnami, nicméně vliv nehrazených antibiotik by měl být ve sledovaných letech proporčně stejný.
Ještě zřetelněji je tento negativní trend vidět na počtu lékařů, kteří ve sledovaném období nepřekročili maximální prahovou hodnotu. Zatímco v roce 2017 předepisovalo pod požadovanou prahovou hodnotou 50,31 % lékařů, v roce 2018 již jen 41,02 % lékařů, v roce 2019 poklesl tento podíl dokonce na 29,02 % lékařů a v roce 2020 na 29,00 % lékařů. V roce 2021 se trend mírně vylepšil na 30,25 % příkladně preskribujících lékařů v této kategorii.
Jednoznačně nejdramatičtější skokový vývoj tohoto indexu (od nejpříkladnější po nejhorší) se u sledovaných věkových kohort ve všech sledovaných letech objevuje u kategorie Starší školáci a adolescenti (rok 2017 – 58,77 %, 2018 – 69,51 %, 2019 – 83,17 %, 2020 – 84,23 %, 2021 – 85,22 %). Požadované prahové hodnotě se v roce 2019 až 2021 bohužel neblíží ani jedna věková kohorta, byť v roce 2021 se požadované prahové hodnotě přiblížila kohorta Kojenci (75,64 %).
Z regionálního pohledu bylo dosaženo za celé sledované období prahové hodnoty indexu pouze ve dvou sledovaných krajích. Pod prahovou hodnotou předepisovali lékaři citlivě chráněné aminopeniciliny v Kraji Vysočina (rok 2017 – 51,45 %, 2018 – 59,28 %, 2019 – 69,31 %, 2020 – 74,33 %, 70,77 %), v Jihočeském kraji (rok 2017 – 53,90 %, 2018 – 63,49 %, 2019 – 71,54 %, 2020 – 71,48 %, 2021 – 69,85 %). Naopak stabilně nejvyšších hodnot indexu nad stanoveným prahem dosahuje preskripce lékařů v Praze (rok 2017 – 80,95 %, 2018 – 85,62 %, 2019 – 88,57 %, 2020 – 87,05 %, 2021 – 87,94 %) a znepokojivě zhoršující se dynamiku má rovněž preskripce lékařů v Moravskoslezském kraji (rok 2017 – 70,93 %, 2018 – 79,98 %, 2019 – 89,12 %, 2020 – 87,48 %, 2021 – 88,20 %). Alarmující je dlouhodobě také v Plzeňském, Středočeském a Zlínském kraji.
Úplný název: amoxicilin-klavulanátový index: podíl preskripce chráněných aminopenicilinů z celkové preskripce aminopenicilinů v ordinaci praktických lékařů pro děti a dorost
Ukazatel sleduje preskripci chráněných aminopenicilinů z celkové preskripce aminopenicilinů v ordinaci praktických lékařů pro děti a dorost.
Návštěva v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost je identifikována datem prvního uplatnění receptu v lékárně v rozmezí 7 dnů od data vystavení předpisu.
Léčivé přípravky předepsané na recept s následujícími ATC skupinami (viz Seznam hrazených přípravků a PZLÚ, SUKL [1]):
Aminopeniciliny celkem: ATC účinné látky, respektive léčivého přípravku: J01CA* plus J01CR*
Za sledovanou událost je tedy považován předpis sledovaných ATC skupin ATB u konkrétního pacienta v jeden den provedený dotyčným lékařem (IČP) nezávisle na tom, kolik balení jaké velikosti bylo předepsáno, ani na tom, kolik denních definovaných dávek (DDD) bylo předepsáno. Preskripce je stanovena z uplatněných receptů k úhradě zdravotní pojišťovnou, protože datum návštěvy nelze z dostupných dat zjistit. V ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost se totiž nevykazuje příslušný kód výkonu z důvodu kapitační platby. Údaje o lécích obsahují pouze antibiotika předepsaná na recept a uhrazená zdravotními pojišťovnami. U lékařů, kteří předepisují nehrazená antibiotika, mohou být výsledky indexu touto preskripcí tedy zkresleny.
Diagnózy: všechny
Výstupy ukazatele jsou v jednotlivých věkových kategoriích natolik rozdílné, že je nutné tyto výstupy diferencovat podle níže stanovených věkových kohort:
| Popis | Definice intervalu věku | |
|---|---|---|
| A | Kojenci (0-1 rok) | 0 až 364 dnů |
| B | Batolata (1-3 roky) | 365 dnů až 2 roky + 364 dnů |
| C | Předškoláci (3-6 let) | 3 roky až 5 let+364 dnů |
| D | Mladší školáci (6-12 let) | 6 let až 11 let + 364 dnů |
| E | Starší školáci a adolescenti (12-19 let) | 12 let až 18 let +364 dnů |
Ukazatel byl vytvořen a aktualizován odborným panelem v období 08/2021–12/2021
Odborný panel byl složený ze zástupců:| Vhodnost k používání / zveřejňování | Doporučeno k užívání1 |
|---|---|
| pro řízení zdravotnictví na celonárodní i regionální úrovni | ANO |
| pro smluvní politiku zdravotních pojišťoven | ANO2 |
| pro interní využití poskytovatelem ke zlepšení kvality péče | ANO |
| ke zveřejnění na poskytovatele | NE3 |
Ukazatel je vhodný k použití všemi subjekty, které řídí (plánují, či uskutečňují) zdravotní politiku na celostátní nebo regionální úrovni, případně tvorbu této politiky mohou ovlivnit, zejména pak v oblasti horizontálních programů a strategií za účelem prevence nadužívání antibiotik a edukace poskytovatelů.
Důležitost: Strategickým cílem je zabránit nárůstu antibiotické rezistence bakteriálních kmenů zlepšením racionální preskripce v primární péči. Antibiotická rezistence je považována za jedno z nejvážnějších zdravotních rizik. Pro tento účel je žádoucí poskytnout nejen každému praktickému lékaři pro děti a dorost přehled o vlastní preskripci ve srovnání s celkem. Důležitost ukazatele je podpořena rešeršemi a spočívá primárně v zajištění podkladů pro edukativní a preventivní působení na odbornou veřejnost.
Vyhodnocování spotřeby antibiotik prostřednictvím indexů správné (kvalitní) léčby je v zahraničí běžné, vytváření a užívání takových ukazatelů je dostupné na webových stránkách ECDC [2]. V ČR existují doporučené postupy, kterými by se měli lékaři při volbě antibiotik řídit [3], které jsou v souladu i s doporučenými postupy ve Velké Británii vypracované NICE [4]. Z dostupných pramenů je zřejmé, že compliance lékařů k těmto postupům není optimální [5], z čehož vyplývá, že by bylo vhodné poskytnout lékařům zpětnou vazbu, například prostřednictvím určitých ukazatelů správné (respektive nesprávné) preskripce, ke kterým patří i tento index. Akční plán NAP pro rok 2019-2022 [6] uvádí, že „dodržování doporučených terapeutických postupů je třeba monitorovat a zajistit, aby preskripční data byla předložena konkrétním předepisujícím lékařům s nabídkou odborné interpretace“.
Vědecká správnost: Zahraniční rešerše dostatečně podporují názor, že nadbytečné předepisování antibiotik zvyšuje rezistenci bakterií.
Proveditelnost: Ukazatel je dobře měřitelný, jsou k dispozici data v potřebné kvalitě. Kódy léčivých přípravků jsou standardní součástí receptu. Předpokladem je skutečnost, že v měřeném období nedošlo k zásadnějšímu lokálnímu výkyvu předepisování antibiotik v důsledku mimořádné epidemiologické situace. Tento předpoklad je nutné průběžně v rámci dalšího rozvoje a doplňování ukazatele sledovat.
Užitečnost: Ukazatel je užitečný pro praktické lékaře pro děti a dorost, kterým poskytne důležitou informaci o jejich chování v rámci celku v účelné farmakoterapii a vede tak k pečlivějšímu dodržování doporučených postupů a k větší racionalizaci terapie. V důsledku této edukace lze očekávat zadržování vzniku rezistence mikrobů na antibiotika, ke které nesprávná nebo nadměrná indikace antibiotik vede.
Ukazatel je rovněž užitečný pro plátce, kterým poskytne informaci o přístupu jejich smluvních partnerů k otázce předepisování antibiotik.
K - dávky
Strukturální (objemový) ukazatel
Jeden rok
U tohoto typu ukazatele se neprovádí.
ČR, kraj, okres, IČP ordinace praktického lékaře pro děti a dorost
| Subjekt | Typ hodnoty | Doporučená hodnota ukazatele |
|---|---|---|
| IČP odbornosti praktický lékař pro děti a dorost (002) | Dolní práh kvality | Není stanoven |
| Horní práh kvality | 75% |
Ve všech vyspělých zemích platí, že čím nižší je hodnota tohoto ukazatele, tím je možno považovat preskripci za kvalitnější.
Pro sledování ukazatele v čase je třeba sledovat změny v Seznamu léčiv a PZLÚ hrazených ze zdravotního pojištění vydávaným SÚKL.
Je vhodné diskutovat o prahové hodnotě z absolutního počtu receptů s předpisem jakéhokoliv antibiotika.
Vzhledem ke skutečnosti, že se spotřeba ATB v jednotlivých věkových kohortách liší, je v budoucnu vhodné stanovit práh kvality pro jednotlivé věkové kohorty.
[1] Seznam léčiv a PZLÚ hrazených ze zdravotního pojištění: http://www.sukl.cz/sukl/seznam-leciv-a-pzlu-hrazenych-ze-zdrav-pojisteni , (vstup 21.2.2021)
[2] European Centre for Disease Prevention and Control (ECDC). Antimicrobial consumption database (ESAC-Net). Dostupné na https://ecdc.europa.eu/en/antimicrobial-consumption/database/quality-indicators, (vstup 21.2.2021)
[3] Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, Subkomise pro antibiotickou politiku (SKAP): Konsensus používání antibiotik I. Peniciliny 2017. Dostupné na https://www.cls.cz/dokumenty/atb_konsensus02.pdf, (vstup 20.2.2021)
[4] Karen I, Kolek V, Roháčová H, et al: Antibiotická terapie respiračních, močových a kožních infekcí v ordinaci všeobecného praktického lékaře. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře 2018, https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy/2017/DP-Antibioticka-terapie-2018.pdf, (vstup 16.8.2019)
[5] NICE: Summary of antimicrobial prescribing guidance – managing common infections. 2020, November, dostupné na: https://www.nice.org.uk/Media/Default/About/what-we-do/NICE-guidance/antimicrobial%20guidance/summary-antimicrobial-prescribing-guidance.pdf, (vstup 20.2.2021)
[6] Prokeš M, Kalousek K, Žemličková H, Marešová V, Urbášková P.: Kvalita spotřeby antibiotik v České republice v letech 2008-2017. Practicus 2018; 17(4): 18-24
[7] Ministerstvo zdravotnictví: Akční plán Národního antibiotického programu ČR 2019-2022, str. 7. Dostupné na: https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/wepub/7725/36701/Ak%C4%8Dn%C3%AD%20pl%C3%A1n%20NAP%202019-22.pdf , (vstup 6.3.2021)
[8] Holstiege J, Schink T, Molokhia M, at al: Systemic antibiotic prescribing to paediatric outpatients in 5 european countries: a population-based cohort study. BMC Pediatr 2014;14:174, doi: 10.1186/1471-2431-14-174
[9] Holstiege J, Schulz M, Akmatov MK, et al: Marked reductions in outpatient antibiotic prescriptions for children and adolescents - a population-based study covering 83% of the paediatric population, Germany, 2010 to 2018. Euro Surveill 2020 Aug;25(31):pii=1900599.
Tabulka "Přehled Celé ČR" ukazuje velikost Amoxicilin-klavulanátového indexu
v jednotlivých krajích.
Horní práh je definován na 75% viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj | Kojenci (0 až 1 rok) | Batolata (1 až < 3 roky) | Předškoláci (3 až 6 let) | Mladší školáci (6 až 12 let) | Starší školáci a adolescenti (12 až 19 let) | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|---|
Hlavní město Praha | 91,89% (306/333) | 89,61% (2122/2368) | 87,8% (4628/5271) | 87,88% (4502/5123) | 92,6% (2376/2566) | 88,97% (13934/15661) |
Jihočeský kraj | 81,55% (137/168) | 72,99% (743/1018) | 74,9% (1617/2159) | 82,35% (1320/1603) | 88,63% (842/950) | 78,99% (4659/5898) |
Jihomoravský kraj | 83,33% (260/312) | 83,46% (2059/2467) | 85,73% (4486/5233) | 86,18% (3718/4314) | 89,27% (2005/2246) | 85,97% (12528/14572) |
Karlovarský kraj | 94,12% (32/34) | 85,53% (201/235) | 88,91% (513/577) | 85,47% (506/592) | 89,15% (411/461) | 87,57% (1663/1899) |
Kraj Vysočina | 58,93% (66/112) | 71,9% (591/822) | 73,55% (1340/1822) | 78,14% (1226/1569) | 76,01% (637/838) | 74,76% (3860/5163) |
Královéhradecký kraj | 76,67% (115/150) | 79,09% (821/1038) | 78,1% (1937/2480) | 81,5% (1705/2092) | 86,95% (1173/1349) | 80,9% (5751/7109) |
Liberecký kraj | 81,05% (77/95) | 82,5% (613/743) | 89,01% (1620/1820) | 90,85% (1410/1552) | 91,94% (821/893) | 88,99% (4541/5103) |
Moravskoslezský kraj | 93,42% (298/319) | 90,97% (2045/2248) | 92,87% (4651/5008) | 91,47% (4255/4652) | 94,95% (2387/2514) | 92,5% (13636/14741) |
Olomoucký kraj | 84,45% (201/238) | 87,97% (1536/1746) | 88,41% (3547/4012) | 85,57% (3458/4041) | 85,51% (2142/2505) | 86,78% (10884/12542) |
Pardubický kraj | 78,32% (112/143) | 86,01% (947/1101) | 86,57% (2107/2434) | 84,95% (1970/2319) | 82,07% (993/1210) | 85,04% (6129/7207) |
Plzeňský kraj | 97,04% (131/135) | 89,45% (890/995) | 91,16% (2103/2307) | 91,62% (1969/2149) | 94,9% (1080/1138) | 91,81% (6173/6724) |
Středočeský kraj | 85,67% (263/307) | 85,12% (2019/2372) | 85,46% (4537/5309) | 88,15% (4167/4727) | 93,06% (2468/2652) | 87,55% (13454/15367) |
Ústecký kraj | 82,64% (119/144) | 80,58% (805/999) | 82,41% (1912/2320) | 87,99% (1971/2240) | 90,98% (1574/1730) | 85,85% (6381/7433) |
Zlínský kraj | 88,32% (121/137) | 84,93% (958/1128) | 86,84% (2145/2470) | 89,87% (1970/2192) | 92,47% (1191/1288) | 88,5% (6385/7215) |
Celá ČR | 85,19% (2238/2627) | 84,8% (16350/19280) | 85,94% (37143/43222) | 87,19% (34147/39165) | 89,97% (20100/22340) | 86,85% (109978/126634) |
Graf "Přehled okresů" zobrazuje grafickou distribuci v jednotlivých letech a okresech.
