Chráněné aminopeniciliny mají být předepisovány u infekčních onemocnění, kde jsou indikovány aminopeniciliny a u kterých lze předpokládat, že jsou způsobeny bakteriemi produkujícími ß-laktamázu, která molekuly nechráněných aminopenicilinů ničí. Jedná se o nejčastěji předepisovaná širokospektrá antibiotika (ATB), která se zřejmě u řady lékařů stala léky prvé volby u nejčastějších infekcí léčených ATB, což nemá oporu v žádných z platných doporučených postupů (viz níže). Pozoruhodné je, že chráněné aminopeniciliny patří mezi léky, u kterých je nejčastěji popisované polékové poškození jater včetně fatálních selhání jater.
Z celorepublikových dat SÚKL je zřejmé, že v ČR od roku 2019 se chráněné amino-PNC staly nejčastěji předepisovanou skupinou ATB. Spotřeba chráněných amino-PNC v letech 2008 až 2019 stoupala z 2,52 na 3,38 denních dávek na 1000 obyvatel a den (DDD/TID) a pak klesala až na 3,09 DDD/TID v roce 2021, což bylo (tak jako u ostatních ATB) nepochybně projevem epidemie COVID-19. Na těchto spotřebách se podílí nejen praktičtí lékaři, ale všechny lékařské odbornosti.
U všeobecných praktických lékařů pro dospělé se za kvalitní preskripci chráněných amino-PNC považuje jejich podíl do 16 % na celkové preskripci ATB. Z výstupu podílu preskripce chráněných amino-PNC z celkové preskripce ATB v ČR ve sledovaných letech 2017 až 2021 je překročení prahu kvalitní preskripce již v roce 2017 a poté je zřejmý neustálý trend ke zvyšování jejich podílu na celkové preskripci. Podíl preskripce chráněných amino-PNC na celkové preskripci ATB v ČR činil v roce 2017 celkem 17,47 %, v roce 2019 celkem 20,35 % a v roce 2021 celkem 20,47 %. V absolutních číslech se jedná o vzestup z 440 tisíců receptů v roce 2017 na 483 tisíců receptů v roce 2019 a poté pokles na 340 tisíc receptů na chráněné amino-PNC v roce 2021.
Z regionálního pohledu u všech krajů alespoň jednou ve sledovaném období došlo k překročení prahu kvality, kterým je hodnota 16 %. Nejvyšších hodnot bylo dosaženo v Královéhradeckém kraji: rok 2017 – 20,50 %, rok 2018 – 22,51 %, rok 2019 – 23,37 %, rok 2020 – 23,56 % a rok 2021 – 23,93 %. Druhé nejvyšší hodnoty byly zjištěny v Olomouckém kraji: rok 2017 – 18,61 %, rok 2018 – 19,90 %, rok 2019 – 20,55 %, rok 2020 – 21,09 % a rok 2021 – 22,68 %. Na třetím místě stojí Středočeský kraj: rok 2017 – 18,35 %, rok 2018 – 20,36 %, rok 2019 – 22,02 %, rok 2020 – 21,44 % a rok 2021 – 21,85 %.
Nejnižších hodnot bylo dosaženo v kraji Kraj Vysočina: rok 2017 – 14,14 %, rok 2018 – 15,23 %, rok 2019 – 16,15 %, rok 2020 – 16,28 % a rok 2021 – 17,71 %. Druhé nejnižší hodnoty byly zjištěny v Libereckém kraji: rok 2017 – 15,30 %, rok 2018 – 17,31 %, rok 2019 – 19,35 %, rok 2020 – 19,27 % a rok 2021 – 21,24 %. Na třetím místě stojí Jihočeský kraj: rok 2017 – 16,34 %, rok 2018 – 17,62 %, rok 2019 – 19,28 %, rok 2020 – 19,53 % a rok 2021 – 19,91 %.
Závěr:
Preskripce chráněných amino-PNC je v ČR na vzestupu, který byl dočasně přerušen epidemií COVID-19. Práh kvality nebyl překročen v roce 2017 ve dvou krajích a v roce 2018 pouze v jednom kraji. Od roku 2019 je práh kvality překročen ve všech krajích a podíl tohoto širokospektrého ATB dále stoupá, což je nepochybně nepříznivý trend. Proto lze lékařům doporučit prostudování platných doporučených postupů pro preskripci ATB.
Odkazy na doporučené postupy:
Společnost všeobecného lékařství:
https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy/2017/DP-Antibioticka-terapie-2018.pdf
Subkomise pro antibiotickou politiku ČLS JEP, 2022, respektive SZÚ:
www.antibiotickarezistence.cz/taxonomy/doporuceni/
Ukazatel sleduje podíl preskripce níže definovaných chráněných aminopenicilinových antibiotik (dále též „amino-PNC“) předepsaných na recept na celkové preskripci antibiotik u praktických lékařů.
Podíl chráněných amino-PNC na celkové preskripci antibiotik je doplňkovým ukazatelem (hlavním ukazatelem je podíl chráněných amino- PNC na celkové preskripci aminopenicilinů, chráněných i nechráněných). Doplňkový ukazatel byl vytvořen proto, aby předepisující lékaři nepodlehli dojmu, že nadměrná preskripce chráněných amino-PNC je jedinou nežádoucí preskripcí, tzn. aby neměnili preskripci nevhodným způsobem, například upřednostněním jiné skupiny antibiotik.
Doklad:recept uplatněný k úhradě zdravotní pojišťovnou. Údaje o lécích obsahují pouze antibiotika předepsaná na recept a uhrazená zdravotními pojišťovnami.Ukazatel byl vytvořen, projednán, hodnocen a doporučen odborným panelem v období 10/2019–5/2020.
Odborný panel byl složený ze zástupce:| Vhodnost k používání / zveřejňování | Doporučeno k užívání1 |
|---|---|
| pro řízení zdravotnictví na celonárodní i regionální úrovni | ANO |
| pro smluvní politiku zdravotních pojišťoven | NE2 |
| pro interní využití poskytovatelem ke zlepšení kvality péče | ANO |
| ke zveřejnění na poskytovatele | NE |
Důležitost: Strategickým cílem je zabránit nárůstu antibiotické rezistence bakteriálních kmenů zlepšením racionální preskripce v primární péči. Antibiotická rezistence je považována za jedno z nejvážnějších zdravotních rizik. Pro tento účel je žádoucí poskytnout nejen každému praktickému lékaři pro dospělé přehled o vlastní preskripci ve srovnání s celkem. Důležitost ukazatele je podpořena rešeršemi a spočívá primárně v zajištění podkladů pro edukativní a preventivní působení na odbornou veřejnost.
Vědecká správnost: Existují zahraniční rešerše, které jasně prokazují, že nadbytečné předepisování chráněných amino-PNC zvyšuje rezistenci bakterií vůči antibiotikům. Přitom ve většině případů by byl předpis nechráněného aminopenicilinu při terapii respiračních nemocí dostačující.
Proveditelnost: Ukazatel je dobře měřitelný, jsou k dispozici data v potřebné kvalitě (kódy léčivých přípravků jsou uvedeny na receptu). Předpokladem je skutečnost, že v měřeném období nedošlo k zásadnějšímu lokálnímu výkyvu předepisování antibiotik v důsledku mimořádné epidemiologické situace. Tento předpoklad je nutné průběžně v rámci dalšího rozvoje a doplňování ukazatele sledovat.
Užitečnost: Ukazatel je užitečný pro praktické lékaře
pro dospělé, kterým poskytne důležitou informaci
o jejich chování v rámci celku v účelné farmakoterapii
a vede tak k pečlivějšímu dodržování doporučených
postupů a k větší racionalizaci terapie.
V důsledku této edukace lze očekávat zadržování
vzniku rezistence mikrobů na antibiotika, ke které
nesprávná nebo nadměrná indikace antibiotik
vede.
Ukazatel je rovněž užitečný pro plátce, kterým
poskytne informaci o přístupu jejich smluvních
partnerů k otázce předepisování chráněných aminopenicilinů.
K - dávky
Strukturální (objemový) ukazatel
U tohoto typu ukazatele se neprovádí.
ČR, kraj, okres, IČP ordinace praktického lékaře pro dospělé
x/y*100 [%;0]
x = počet receptů s kódem definujícím léčivý
přípravek z kategorie chráněný aminopenicilin
s ATC J01CR*
y = počet receptů s kódem definujícím léčivý
přípravek z kategorie všech antibiotik (J01*)
| Subjekt | Typ hodnoty | Doporučená hodnota ukazatele |
|---|---|---|
| IČP odbornosti praktický lékař pro dospělé (001) - identifikace ordinace PLD |
Dolní práh kvality | není stanoven |
| Horní práh kvality | 16,00% |
Čím nižší je hodnota tohoto ukazatele, tím je možno považovat preskripci za kvalitnější.
Pro sledování je třeba podle aktuálního Seznamu léčiv a PZLÚ hrazených ze zdravotního pojištění sestavit seznam kódů léčivých přípravků s příslušnými ATC skupinami, neboť výčet kódů se během doby mění (respektive doplňuje se o nové kódy).
Je vhodné diskutovat o prahové hodnotě počtu receptů, na které bylo daným IČP během příslušného roku předepsáno jakékoli antibiotikum (je navrhováno 50 takových receptů).
Tabulka "Přehled Celé ČR" ukazuje poměr receptů s předepsaným chráněnýchm aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.
Horní práh je definován na 16% viz. DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj | Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem | Počet receptů s předepsaným chráněným amino-PNC antibiotikem | Podíl preskripce |
|---|---|---|---|
645 | 0 | 0,00% | |
Hlavní město Praha | 255 322 | 52 827 | 20,69% |
Jihočeský kraj | 138 767 | 25 982 | 18,72% |
Jihomoravský kraj | 297 677 | 60 437 | 20,30% |
Karlovarský kraj | 49 108 | 9 296 | 18,93% |
Kraj Vysočina | 113 117 | 19 137 | 16,92% |
Královéhradecký kraj | 131 691 | 32 477 | 24,66% |
Liberecký kraj | 86 001 | 17 286 | 20,10% |
Moravskoslezský kraj | 257 932 | 55 851 | 21,65% |
Olomoucký kraj | 155 850 | 34 483 | 22,13% |
Pardubický kraj | 120 342 | 23 291 | 19,35% |
Plzeňský kraj | 111 158 | 23 716 | 21,34% |
Středočeský kraj | 253 676 | 56 088 | 22,11% |
Ústecký kraj | 155 037 | 30 575 | 19,72% |
Zlínský kraj | 141 943 | 30 735 | 21,65% |
Celá ČR | 2 268 266 | 472 181 | 20,82% |
Graf "Přehled okresů" zobrazuje grafickou distribuci v jednotlivých letech a okresech.
