OUK_PLD_005_19 - Podíl preskripce nechráněných aminopenicilinových antibiotik z celkové preskripce antibiotik u praktických lékařů pro dospělé

Zobrazit výsledky měření
SHRNUTÍ (ABSTRAKT)

Nechráněné aminopeniciliny, z nichž je v perorální formě dostupný pouze amoxicilin (přípravky OSPAMOX a DUOMOX) mají být předepisovány u řady infekčních onemocnění jako léky prvé volby. Mělo by se tedy jednat o nejčastěji předepisovaná antibiotika (ATB), avšak z dat SÚKL je zřejmé, že spotřeba aminopenicilinu nechráněného (respektive samotného, tedy bez inhibitoru ß-laktamáz, jakým je např. kyselina klavulanová) je v ČR šestkrát nižší než spotřeba aminopenilinu chráněného (zejména amoxicilin chráněný kyselinou klavulanovou), který se v ČR stal nejčastěji předepisovaným antibiotikem. Tak nízká spotřeba amoxicilinu nechráněného a tak vysoká spotřeba amoxicilinu chráněného nemá oporu v doporučených postupech (viz níže). Na suboptimální preskripci se podílí i všeobecní praktiční lékaři, jak je zřejmé z výsledků dat zdravotních pojišťoven, ze kterých čerpá údaje KZP.

Je však třeba upozornit na určitý artefakt: Někteří lékaři běžně předepisují samotný amoxicilin, který není hrazen ze zdravotního pojištění a jehož preskripce ve statistikách pojišťoven (a tedy i KZP) nefiguruje (na rozdíl od výše i níže uvedených dat SÚKL, které zahrnují i nehrazené léky). Nehrazeného amoxicilinu (DUOMOX) se v ČR předepisuje asi 40 % a hrazeného (OSPAMOX) 60 %, lze předpokládat, že podobné číslo bude platit i pro všeobecné praktické lékaře jako celek. Podíl preskripce nehrazeného amoxicilinu v jednotlivých okresech se značně liší a nepochybně se liší i u jednotlivých lékařů, avšak tyto údaje o podílu hrazeného/nehrazeného amoxicilinu nejsou dostupné. Pokud však dotyčný lékař ví, že on sám často předepisuje amoxicilin nehrazený (přípravek DUOMOX), neměl by tento ukazatel své preskripce brát v potaz (viz níže).

Z celorepublikových dat SÚKL (ve kterých figuruje i nehrazený amoxicilin) je zřejmé, že v ČR činila spotřeba samotného amoxicilinu v roce 2017 celkem 1,17 denních definovaných dávek /1000 obyvatel a den (DDD/TID) a poté stoupala až do roku 2013, kdy činila 1,39 DDD/TID. Od té doby pozorujeme pokles samotného amoxicilinu na hodnoty 0,85 DDD/TID v roce 2019, 0,54 DDD/TID v roce 2020 a na 0,50 DDD/TID v roce 2021. Na těchto spotřebách se podílí nejen praktičtí lékaři, ale všechny lékařské odbornosti.

U všeobecných praktických lékařů pro dospělé se za kvalitní preskripci samotných aminopenicilinů považuje jejich podíl nad 9 % na celkové preskripci ATB. Z výstupu podílu preskripce samotných aminopenicilinů z celkové preskripce ATB v ČR ve sledovaných letech 2017 až 2021 nedosahovala prahu kvality preskripce již v roce 2017 a poté je zřejmý trend ke snižování jejich podílu na celkové preskripci. Podíl preskripce samotných aminopenicilinů na celkové preskripci ATB v ČR činil v roce 2017 - 8,33 %, v roce 2018 - 5,76 %, v roce 2019 - 3,60 %, v roce 2020 – 2,87 % a v roce 2021 - 3,51 %.

Byla provedena modelace zohledňující fakt, že nehrazený aminopenicilin není v datech KZP uveden tak, že spotřeba nehrazeného aminopenicilinu byla vynásobena indexem 1,4: podíl preskripce samotných aminopenicilinů na celkové preskripci ATB v ČR pak činil v roce 2017 - 11,66 % (kritéria kvality by tedy byla splněna), v roce 2018 – 8,06 %, v roce 2019 - 5,04 %, v roce 2020 – 4,02 % a v roce 2021 celkem 4,91 %, což je bohužel stále hluboko pod hranicí indexu kvality.

V absolutních číslech hrazených receptů byl zaznamenán pokles z 209 tisíc receptů v roce 2017 na 85 tisíců receptů v roce 2019 a poté pokles na 58 tisíc receptů na samotné aminopeniciliny v roce 2021.

Z regionálního pohledu u všech krajů alespoň jednou ve sledovaném období došlo k překročení prahu kvality, kterým je hodnota 9 %.

Nejvyšších hodnot bylo dosaženo Moravskoslezském kraji: rok 2017 – 9,74 %, rok 2018 – 7,04 %, rok 2019 – 4,56 %, rok 2020 – 3,57 % a rok 2021 – 3,83 %. Druhé nejvyšší hodnoty byly zjištěny ve Zlínském kraji: rok 2017 – 9,58 %, rok 2018 – 6,63 %, rok 2019 – 4,23 %, rok 2020 – 3,26 % a rok 2021 – 3,64 %. Na třetím místě stojí Kraj Vysočina: rok 2017 – 9,35 %, rok 2018 – 5,88 %, rok 2019 – 3,83 %, rok 2020 – 3,05 % a rok 2021 – 4,18 %.

Nejnižších hodnot bylo dosaženo v Plzeňském kraji: rok 2017 – 6,06 %, rok 2018 – 3,73 %, rok 2019 – 2,09 %, rok 2020 – 1,75 % a rok 2021 – 1,99 %. Druhé nejnižší hodnoty byly zjištěny v Hlavním městě Praha: rok 2017 – 6,05 %, rok 2018 – 3,87 %, rok 2019 – 2,48 %, rok 2020 – 2,05 % a rok 2021 – 3,18 %. Na třetím místě stojí Ústecký kraj: rok 2017 – 7,29 %, rok 2018 – 4,67 %, rok 2019 – 2,78 %, rok 2020 – 2,22 % a rok 2021 – 3,17 %.

Závěr:
Preskripce samotného amoxicilinu v ČR klesá a na poklesu nic nemění fakt, že určité procento amoxicilinu v databázích pojišťoven a tedy ani KZP nefiguruje. Ještě v roce 2017 by některé kraje dosáhly hodnoty 9 % a dostaly by se do oblasti kvalitní preskripce samotných aminopenicilinů a lze očekávat, že po hypotetickém započtení nehrazených aminopenicilinů by toto kritérium splnily ještě v roce 2018. Naději dává rok 2021, kdy byly oproti roku 2020 spotřeba navýšena ze 67 tisíc na 83 tisíc receptů a kdy narostl i podíl samotného aminopenicilinu z celkové spotřeby ATB.

Pro jednotlivé lékaře však není možno modelaci provést, neboť se jistě vyskytují lékaři, kteří předepisují pouze hrazený OSPAMOX a i lékaři, kteří předepisují pouze nehrazený DUOMOX. Pokud tedy lékař ví, že často předepisuje DUOMOX, měl by se řídit dalšími ukazateli kvality, které nezahrnují spotřebu samotného amoxicilinu, například podílem preskripce chráněných amino-PNC z celkové preskripce antibiotik (kód ukazatele OUK_PLD_004_19), podílem preskripce PNC s úzkým spektrem, atd.

Odkazy na doporučené postupy:
Společnost všeobecného lékařství: https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy/2017/DP-Antibioticka-terapie-2018.pdf
Subkomise pro antibiotickou politiku ČLS JEP, 2022, respektive SZÚ: www.antibiotickarezistence.cz/taxonomy/doporuceni/

DEFINICE SLOVNÍ A KLINICKÉ DEFINIČNÍ PRVKY:

Ukazatel sleduje podíl preskripce níže nechráněných aminopenicilinů (dále též „amino-PNC“) antibiotik u praktických lékařů pro dospělé.

Podíl nechráněných amino-PNC na celkové preskripci antibiotik je doplňkovým ukazatelem. Série doplňkových ukazatelů byla vytvořena proto, aby předepisující lékaři nepodlehli dojmu, že nadměrná preskripce chráněných amino-PNC je jedinou chybou, kterou se lze dopustit a aby neměnili preskripci nevhodným způsobem.

Nechráněné amino-PNC by měly být upřednostněny před chráněnými amino-PNC u naprosté většiny pacientů s respiračními infekcemi (které jsou hlavní skupinou diagnóz při preskripci antibiotik u praktických lékařů pro dospělé). Čím vyšší je podíl nechráněných amino-PNC, tím více lze považovat takovou preskripci za kvalitnější.

Doklad:recept uplatněný k úhradě zdravotní pojišťovnou. Údaje o lécích obsahují pouze antibiotika předepsaná na recept a uhrazená zdravotními pojišťovnami. Bylo zjištěno, že někteří lékaři ze skupiny samotných aminopenicilinů přednostně předepisují nehrazená antibiotika (např. Duomox). Údaje o preskripci těchto ATB sledovaná databáze neobsahuje a výsledky indexu mohou být tímto postupem tedy zkresleny.

Léčivé přípravky předepsané na recept: s následujícími ATC skupinami (viz Seznam léčiv a PZLÚ hrazených ze zdravotního pojištění SÚKL):
Diagnózy: všechny

VYTVOŘENÍ / REVIZE / AKTUALIZACE UKAZATELE:

Ukazatel byl vytvořen, projednán, hodnocen a doporučen odborným panelem v období 10/2019–5/2020.

Odborný panel byl složený ze zástupce:
ZÁVĚR ODBORNÉHO PANELU ZE DNE 22.5.2020:
Vhodnost k používání / zveřejňováníDoporučeno k užívání1
pro řízení zdravotnictví na celonárodní i regionální úrovniANO
pro smluvní politiku zdravotních pojišťovenNE2
pro interní využití poskytovatelem ke zlepšení kvality péčeANO
ke zveřejnění na poskytovateleNE

1 Doporučení k užívání nutně neznamená, že je možné daný ukazatel užívat bez dalšího omezení či podmínek (např. nutnost používat ukazatel s dalšími údaji či ukazateli)
2 Využití pro smluvní politiku zdravotních pojišťoven není primárním cílem ukazatele. Možnost využití pro smluvní politiku zdravotních pojišťoven je dána nepřímo tím, že zástupci plátců jsou členy organizační složky Centrální koordinační skupiny Národního antibiotického programu.

Ukazatel je vhodný k použití všemi subjekty, které řídí (plánují, či uskutečňují) zdravotní politiku na celostátní nebo regionální úrovni, případně tvorbu této politiky mohou ovlivnit, zejména pak v oblasti horizontálních programů a strategií za účelem prevence nadužívání antibiotik a edukace poskytovatelů.

POŽADAVKY NA UKAZATEL KVALITY:

Důležitost: Strategickým cílem je zabránit nárůstu antibiotické rezistence bakteriálních kmenů zlepšením racionální preskripce v primární péči. Antibiotická rezistence je považována za jedno z nejvážnějších zdravotních rizik. Pro tento účel je žádoucí poskytnout nejen každému praktickému lékaři pro dospělé přehled o vlastní preskripci ve srovnání s celkem. Důležitost ukazatele je podpořena rešeršemi a spočívá primárně v zajištění podkladů pro edukativní a preventivní působení na odbornou veřejnost.

Vědecká správnost: Zahraniční rešerše jasně prokazují, že čím vyšší je podíl předpisu nechráněných aminopenicilinů na celkové preskripci antibiotik, tím více lze považovat takovou preskripci za kvalitnější.

Proveditelnost: Ukazatel je dobře měřitelný, jsou k dispozici data v potřebné kvalitě (kódy léčivých přípravků jsou uvedeny na receptu). Předpokladem je skutečnost, že v měřeném období nedošlo k zásadnějšímu lokálnímu výkyvu předepisování antibiotik v důsledku mimořádné epidemiologické situace. Tento předpoklad je nutné průběžně v rámci dalšího rozvoje a doplňování ukazatele sledovat.

Užitečnost: Ukazatel je užitečný pro praktické lékaře pro dospělé, kterým poskytne důležitou informaci o jejich chování v rámci celku v účelné farmakoterapii a vede tak k pečlivějšímu dodržování doporučených postupů a k větší racionalizaci terapie. V důsledku této edukace lze očekávat zadržování vzniku rezistence mikrobů na antibiotika, ke které nesprávná nebo nadměrná indikace antibiotik vede.
Ukazatel je rovněž užitečný pro plátce, kterým poskytne informaci o přístupu jejich smluvních partnerů k otázce předepisování nechráněných aminopenicilinů.

DATOVÝ ZDROJ:

K - dávky

TYP UKAZATELE KVALITY DLE DONABEDIANA:

Strukturální (objemový) ukazatel

STANDARDIZACE A ROZDĚLENÍ

U tohoto typu ukazatele se neprovádí.

OBJEKT, KE KTERÉMU SE MĚŘENÍ VZTAHUJE:

ČR, kraj, okres, IČP ordinace praktického lékaře pro dospělé

VÝPOČETNÍ VZOREC:

x/y*100 [%;0]
x = počet receptů s kódem definujícím léčivý přípravek z kategorie nechráněných aminopenicilinů s ATC J01CA*

y = počet receptů s kódem definujícím léčivý přípravek z kategorie všech antibiotik (J01*)

DOPORUČENÉ ROZMEZÍ:
Subjekt Typ hodnoty Doporučená hodnota ukazatele
IČP odbornosti praktický lékař pro dospělé (001)
- identifikace ordinace PLD
Dolní práh kvality 9,00%
Horní práh kvality Není stanoven

Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím je možno považovat preskripci za kvalitnější.

DOPORUČENÍ Z HLEDISKA DALŠÍHO VÝVOJE NEBO DOPLNĚNÍ UKAZATELE:

Pro vývoj a údržbu ukazatele je třeba sledovat změny v Seznamu léčiv a PZLÚ hrazených z veřejného zdravotního pojištění.

Je vhodné diskutovat o prahové hodnotě počtu receptů, na které bylo daným IČP během příslušného roku předepsáno jakékoli antibiotikum (je navrhováno 50 takových receptů).

REŠERŠE:
[1] Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, Subkomise pro antibiotickou politiku (SKAP): Konsensus používání antibiotik I. Peniciliny 2017. Dostupné na https://www.cls.cz/dokumenty/atb_konsensus02.pdf, vstup dne 16.8.2019

[2] Karen I, Kolek V, Roháčová H, et al: Antibiotická terapie respiračních, močových a kožních infekcí v ordinaci všeobecného praktického lékaře. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře 2018, https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy/2017/DP-Antibioticka-terapie-2018.pdf,vstup 16.8.2019

[3] Seznam léčiv a PZLÚ hrazených ze zdravotního pojištění: http://www.sukl.cz/sukl/seznam-leciv-a-pzlu-hrazenych-ze-zdrav-pojisteni

VÝSLEDKY MĚŘENÍ:
Přehled celé ČR:

Tabulka "Přehled Celé ČR" ukazuje poměr receptů s předepsaným nechráněným aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem. Dolní práh je definován na 9% viz. DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.

Kraj
Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem
Počet receptů s předepsaným nechráněným amino-PNC antibiotikem
Podíl preskripce
 
645
0
0,00%
Hlavní město Praha
255 322
10 710
4,19%
Jihočeský kraj
138 767
5 630
4,06%
Jihomoravský kraj
297 677
12 754
4,28%
Karlovarský kraj
49 108
1 493
3,04%
Kraj Vysočina
113 117
5 189
4,59%
Královéhradecký kraj
131 691
6 438
4,89%
Liberecký kraj
86 001
4 294
4,99%
Moravskoslezský kraj
257 932
10 598
4,11%
Olomoucký kraj
155 850
6 673
4,28%
Pardubický kraj
120 342
4 308
3,58%
Plzeňský kraj
111 158
2 964
2,67%
Středočeský kraj
253 676
9 544
3,76%
Ústecký kraj
155 037
6 014
3,88%
Zlínský kraj
141 943
5 676
4,00%
Celá ČR
2 268 266
92 285
4,07%

Přehled okresů:

Graf "Přehled okresů" zobrazuje grafickou distribuci v jednotlivých letech a okresech.



Pro zobrazení dat konkrétního poskytovatele musíte být přihlášeni.





© Kancelář zdravotného pojištění z.s.