Na základě analýzy 90denní standardizované mortality pacientů po resekci karcinomu rekta z administrativních dat českých zdravotních pojišťoven z 01/2018-09/2019 bylo zjištěno, že mezi velkoobjemovými a maloobjemovými pracovišti existují významné rozdíly. Z důvodu posouzení korektnosti výsledků jsou výstupy sledovány odděleně u pacientů v plánovaném a akutním režimu. U velkoobjemových pracovišť (více než 30 výkonů/rok) byla zjištěna standardizovaná mortalita 9,16 % (u akutních výkonů) a 3,24 % (u plánovaných výkonů), zatímco u maloobjemových pracovišť (méně než 30 výkonů/rok) byla zjištěna standardizovaná mortalita 16,24 % (u akutních výkonů) a 5,20 % (u plánovaných výkonů).
Při rozdělení pracovišť do menších skupin dle počtu výkonů/rok jsou rozdíly ještě výraznější. Konkrétně u akutních případů: 7,31 % (více než 50 výkonů/rok); 12,13 % (30-50 výkonů/rok); 14,06 % (15-30 výkonů/rok); 17,73 % (méně než 15 výkonů/rok). Rozdíly podle velikosti pracovišť u plánovaných výkonů: 2,83 % (více než 50 výkonů/rok); 4,04 % (30-50 výkonů/rok); 4,56 % (15-30 výkonů/rok); 5,88 % (méně než 15 výkonů/rok).
Ukazatel umožňuje také srovnání mezi méně a více úspěšnými pracovišti. U některých pracovišť standardizovaná mortalita významně překračuje referenční mortalitu 12,90 % (u akutních operací), resp. 4,04 % (u plánovaných operací), zejména pak u poskytovatelů s menším objemem výkonů (do 30 případů ročně), čímž se nabízí otázka stanovení prahové hodnoty ročního počtu provedených výkonů pro kvalitní poskytování této péče. Alarmující jsou tyto rozdíly u plánovaných operací.
Odchylky ve standardizované mortalitě od výše uvedených referenčních hodnot byly zjištěny také u největších sledovaných zařízení nad 50 výkonů/rok. Standardizovaná mortalita akutních případů se zde pohybovala v rozmezí 0,00 % - 18,05 %, u plánovaných operací v rozmezí 0,91 % - 5,85 %.
Na základě zjištěných výsledků závěry ukazatele dávají podnět k úvahám a krokům k vyšší centralizaci této péče, zejména u plánovaných operací.
Kontextově byly zkoumány také chirurgické komplikace a ostatní komplikace v rámci dané hospitalizace. Při posouzení obou těchto typů komplikací se neprojevily žádné zásadní rozdíly ve výsledcích mezi jednotlivými typy pracovišť. Chirurgické komplikace byly zjištěny v případě velkoobjemových pracovišť (nad 30 výkonů/rok) u 43,48 % akutních případů, zatímco u maloobjemových pracovišť (do 30 výkonů/rok) u 42,33 % akutních případů. Ostatní komplikace byly zjištěny v případě velkoobjemových pracovišť u 8,38 % akutních případů, zatímco u maloobjemových pracovišť u 11,81 % akutních případů. V případě plánovaných operací byly chirurgické komplikace zjištěny u velkoobjemových pracovišť u 34,49 % případů a u maloobjemových pracovišť u 34,90 % případů. Současně byly v případě plánovaných operací zjištěny ostatní komplikace u velkoobjemových pracovišť u 5,92 % případů a u maloobjemových pracovišť u 6,70 % případů. Nabízí se myšlenka, že větší a menší pracoviště mají sice srovnatelný počet komplikací, ale větší pracoviště jsou následně schopna tyto komplikace lépe zvládnout tak, aby nedošlo k úmrtí pacienta. Srovnáním mezi jednotlivými pracovišti byly zjištěny rozdíly v počtech komplikací, které by bylo vhodné hlouběji prozkoumat.
Hledáním rozdílů mezi úspěšnějšími a méně úspěšnými pracovišti na základě tohoto indikátoru bude možno dosáhnout stavu, kdy se tyto rozdíly méně úspěšných pracovišť od referenční hodnoty významně zmenší, a i samotná referenční hodnota národní standardizované mortality se tak může významně snížit.
Z výstupů ukazatele je zřejmé, že standardizovaná mortalita velmi úzce souvisí s podílem laparoskopických operací. Tyto operace jsou u menších nemocnic realizovány ve výrazně menším poměru. Např. u nemocnic s nejnižším objemem (méně než 15 výkonů/rok) je podíl laparoskopických operací u plánovaných operací 21,08 %, u akutních operací dokonce jen 8,17 %. Přitom v zahraničních publikacích se uvádí, že laparoskopické operace jsou pro pacienty jednoznačně lepší, přičemž podíl těchto operací se pohybuje běžně okolo 50 %. V ČR je však podíl těchto operací stále nižší ve srovnání se zahraničím. U plánovaných operací je podíl laparoskopických výkonů u velkoobjemových pracovišť (nad 50 výkonů/rok) 43,13 %, u akutních operací je tento podíl 36,29 %.
Mezi velkoobjemovými a maloobjemovými pracovišti neexistují zásadní rozdíly v průměrné délce hospitalizace. U velkoobjemových pracovišť (více než 30 výkonů/rok) byla zjištěna průměrná délka hospitalizace 15,22/13,73 (akutní/plánované operace) dní, zatímco u maloobjemových pracovišť (méně než 30 výkonů/rok) byla zjištěna průměrná délka hospitalizace 17,31/15,04 (akutní/plánované operace) dní.
Dalším signifikantním jevem je podíl sfinkter záchovných výkonů v porovnání s amputačními a paliativními výkony. Je zřejmé, že zejména u nejmenších pracovišť (do 15 výkonů/rok) je podíl sfinkter záchovných výkonů nejnižší, tzn. že tato pracoviště častěji sahají k paliativním výkonům, které z hlediska další kvality života pacienta mají nižší efektivitu. V porovnání s největšími pracovišti (nad 50 výkonů/rok) je u akutních operací podíl sfinkter záchovných výkonů u nejmenších pracovišť 52,39 %, zatímco u největších pracovišť je 66,60 %. Významný rozdíl v realizaci sfinkter záchovných výkonů je rovněž u plánovaných operací: podíl u nejmenších pracovišť je 65,25 %, u největších pracovišť je 78,57 %.
V průběhu zpracování ukazatele byly diskutovány následující nejčastější otázky:
Ukazatel je koncipován jako výsledkový. Za výsledek je považováno více faktorů. Mortalita v intervalu 90 dnů od operace a výskyt postoperačních komplikací definovaných kódem dg a/nebo dalším operačním výkonem následujícím v téže hospitalizaci po primárním resekčním výkonu na rektu.
Výsledek je sledován u dvou skupin pacientů (elektivní vs. akutní výkony). První skupinou jsou hospitalizační případy pacientů, kdy byla operace provedena v plánovaném režimu (elektivní výkony) na základě předchozí endoskopické diagnostiky tumoru do 6 měsíců před výkonem na rektu. Druhou skupinu představují případy, kdy byl proveden výkon pro akutní stav.
V rámci měření ukazatel porovnává kontextově výsledek jednotlivých PZS s ohledem na poměrné zastoupení otevřených a laparoskopických operací.
Z pohledu sledování onkologického stadia nádoru mohou být k výkonu na rektu přijati pacienti ve stádiu T1-T4. Vzhledem k tomu, že aktuálně nelze propojit data Národního onkologického registru, který tyto informace eviduje, s anonymizovanými daty ZP, nelze v této verzi ukazatele sledovat stadium ani grading tumoru.
Tento ukazatel kvality poskytnutých zdravotních služeb byl navržen Výborem České chirurgické společnosti ČLS JEP.
Za hospitalizační případ je považována souvislá doba hospitalizace na lůžku akutní péče u jednoho poskytovatele zdravotních služeb bez ohledu na odbornost pracoviště. Hospitalizační případy jsou upřesněny následujícími definičními prvky:
Hlavní diagnóza (HDG):Exclusion kritéria (výluky):
Ukazatel byl vytvořen a aktualizován odborným panelem v období 11/2020–06/2021
Odborný panel byl složený ze zástupců:| Vhodnost k používání / zveřejňování | Doporučeno k užívání1 |
|---|---|
| pro řízení zdravotnictví na celonárodní i regionální úrovni | ANO |
| pro smluvní politiku zdravotních pojišťoven | ANO |
| pro interní využití poskytovatelem ke zlepšení kvality péče | ANO |
| ke zveřejnění na poskytovatele | NE2 |
Důležitost: Kolorektální chirurgie představuje jednu z úzce specializovaných oblastí. Výsledek, za který je považována nejen mortalita, ale také kvalita života pacienta v dlouhodobém horizontu po operaci karcinomu rekta, závisí na erudici operatéra a související perioperační péči zajištěné na pracovišti s odpovídajícím technickým a personálním vybavením včetně pracovišť komplementu. Komplikace se vyskytují častěji než mortalita v přímé souvislosti s operačním výkonem.
Vědecká správnost: Ukazatel byl vyhodnocen jako dostatečně validní pro doporučené formy používání, a to na základě literárních zdrojů a na základě expertního názoru členů odborného panelu.
Proveditelnost: Ukazatel je dobře měřitelný, data a číselníky jsou spolehlivě vykazované v celonárodně ustálené metodice a datovém rozhraní. Plánované výkony jsou pro účel tohoto výsledkového ukazatele identifikovány z administrativních dat výkonem endoskopického vyšetření v časovém rozpětí do 6 měsíců před výkonem na rektu. Dle popsaných podmínek ukazatel měří kontextově výskyt definovaných komplikací a současně i mortalitu kódem výkonu, a/nebo kódem vedlejší diagnózy v intervalu 90 dnů od primárního přijetí.
Užitečnost: Sledování hodnot tohoto ukazatele odráží erudici chirurgických pracovišť i pracovních týmů, a tím i předpoklad kvality operační i pooperační péče. Ukazatel byl vyhodnocen jako dostatečně validní pro doporučené formy používání, a to na základě literárních zdrojů a na základě expertního názoru členů odborného panelu. Ukazatel sleduje více faktorů a dobře naplňuje požadavek na posouzení erudice a zkušenosti pracoviště s prováděním těchto výkonů.
K - dávky
Výsledkový ukazatel
01/2018 až 09/2019 s průběžnou aktualizací o další roky
K adjustaci jsou použity ověřené signifikantní prvky, mezi které patří:
Dále byly v rámci standardizace posuzovány následující faktory:
Vliv léčené hypertenze a jiné léčené malignity neoadjuvantní chemoterapií v osobní anamnéze byl při tvorbě ukazatele posouzen, ovšem ze statistického hlediska se neprokázal jako relevantní pro měřený výsledek.
Sledovány jsou všechny nemocnice, kde se vyskytl alespoň jeden z výše uvedených výkonů. Seznam zařízení se bude shodovat se seznamem pro objemový ukazatel OUK_CHI_002_19.
Rozdělení nemocnic dle velikosti:Překlady pacientů mezi zařízeními nejsou zohledňovány. Překladem se rozumí přeložení pacienta k jinému poskytovateli zdravotních služeb, který je vymezen rozdílným, identifikačním číslem zařízení (IČZ). Výsledky jsou přiřazeny pracovišti, které resekční výkon na rektu provedlo.
Výstupem tohoto výsledkového ukazatele jsou hrubé a standardizované mortality a další kontextové výstupy pro všechna chirurgická pracoviště, která v definovaném období provedla aspoň jeden definovaný výkon na rektu včetně 95% intervalů spolehlivosti vyjadřujících statistickou míru nejistoty při odhadu standardizované mortality daného poskytovatele zdravotních služeb.
VYMEZENÍ POJMŮ POTŘEBNÝCH PRO VÝPOČET STANDARDIZOVANÉ MORTALITYReferenční národní mortalita – jedná se o podíl počtu pacientů s definovaným výkonem na rektu pro karcinom zemřelých v ČR do 90 dnů od přijetí za sledované časové období (např. 1 rok) / vůči počtu všech pacientů s definovaným výkonem na rektu pro karcinom v ČR.
Hrubá mortalita poskytovatele zdravotních služeb (PZS) – jedná se o podíl počtu pacientů s definovaným výkonem na rektu pro karcinom zemřelých do 90 dnů od přijetí za sledované časové období (např. 1 rok) vůči počtu všech pacientů daného poskytovatele s definovaným výkonem a dg za sledované časové období (např. 1 rok).
Standardizovaná mortalita PZS – jedná se o hrubou mortalitu standardizovanou (adjustovanou) na příslušné adjustační faktory pomocí modelu logistické regrese vytvořeného na datech všech PZS v ČR. Důvodem adjustace je umožnění srovnání mezi pracovišti i v případě nerovnoměrně rozložené skladby pacientů.
Znázornění a interpretace výsledků ukazateleZařízení, která budou mít celý interval spolehlivosti pro standardizovanou mortalitu nad hodnotou národní referenční mortality, budou v grafu označena červený semaforem a budou zasluhovat bližší rozbor na základě dalších kontextových tabulek. Naopak pracoviště, která budou mít celý interval spolehlivosti standardizované mortality pod hodnotou národní referenční mortality, budou označena zeleným semaforem a mohou sloužit jako příklad ke sledování příčin úspěšné péče. Pracoviště, u kterých se bude interval spolehlivosti standardizované mortality překrývat s hodnotou národní referenční mortality, budou mít oranžový semafor – u těchto zařízení nebude statisticky možné posoudit, zda jsou spíše lepší nebo horší. Obdobným způsobem jsou výsledkové ukazatele znázorňovány ve většině zemí s vyspělou agendou měření kvality.
Metodika výpočtu standardizované mortality RhAby hodnota výsledkového ukazatele opravdu odpovídala kvalitě daného poskytovatele, musíme ukazatel očistit od případného nežádoucího vlivu jiné skladby pacientů mezi poskytovateli. Tento proces se nazývá standardizace (adjustace) a jeho výsledkem jsou hodnoty ukazatelů, které by daný poskytovatel dosahoval, pokud by skladba jeho pacientů odpovídala skladbě pacientů v referenční populaci. Referenční populaci zpravidla tvoří všechny zkoumané případy všech zkoumaných nemocnic. Po standardizaci ukazatel tedy vyjadřuje, jak by srovnávaná zařízení byla úspěšná, kdyby léčila všechna úplně stejné pacienty, což je důležité. Popis metodiky jsme pro české prostředí převzali z americké agentury pro měření kvality AHRQ (publikace Quality indicators empirical methods, původní autor Stanford University, 2014).
Standardizovaná mortalita Rh v % je definována následujícím vzorcem:
Pozorovaná míra úmrtnosti Oh v čitateli vzorce vyjadřuje poměr opravdového počtu pacientů dané nemocnice, kteří zemřeli po výkonu na rektu pro karcinom, k celkovému počtu pacientů dané nemocnice, kteří byli léčeni s definovanou hlavní diagnózou. Proměnná yj nabývá hodnoty 1, pokud úmrtí opravdu nastalo a 0 pokud nenastalo. Proměnná nh vyjadřuje počet pacientů léčených v dané nemocnici.
Očekávaná míra úmrtnosti Eh ve jmenovateli vzorce vyjadřuje, jakou pozorovanou míru úmrtnosti očekáváme při daných charakteristikách pacientů dané nemocnice. Proměnná ŷj vyjadřuje vypočítanou pravděpodobnost, že u pacienta j se svými danými charakteristikami úmrtí nastane. Tato pravděpodobnost je pro každého pacienta na základě jeho charakteristik vypočítána na základě modelu logistické regrese. Model je vytvořen z dat všech sledovaných zařízení a po vytvoření umí pro každého pacienta předpovědět na základě jeho charakteristik pravděpodobnost jeho úmrtí. Součet těchto očekávaných pravděpodobností úmrtí pacientů z daného zařízení vydělený počtem pacientů nh léčených s definovanou dg v daném zařízení určuje očekávanou míru úmrtnosti Eh.
Finálně získáme standardizovanou míru úmrtnosti vynásobením podílu pozorované míry úmrtnosti Oh a očekávané míry úmrtnosti Eh (na základě modelu) s referenční národní mortalitou α.
Tvorba modelu zažíná určením standardizačních rizikových faktorů (tzv. adjustační faktory), které by mohly ovlivnit výsledek srovnání, a ve kterých se zařízení liší. Pokud není předpokládán vliv faktoru na výsledek nebo je jeho rozložení mezi zařízeními homogenní, není třeba tento faktor do standardizace zařazovat.
Jedná se o vícerozměrný statistický model, kde vysvětlovanou proměnnou y je nějaká binární proměnná s hodnotami 0 a 1 (např. úmrtnost) a vysvětlujícími proměnnými xi jsou jednotlivé potenciální vstupní rizikové faktory. Výstupem logistické regrese je rovnice pro odhad pravděpodobnosti např. úmrtnosti pro konkrétní kombinaci rizikových faktorů daného pacienta. Tvar rovnice je následující:
Za x1,…, xn dosadíme hodnoty jednotlivých proměnných pro konkrétního pacienta. Koeficienty β1, …, βn jsou koeficienty modelu.
Pro výpočet jsou použita administrativní data zdravotních pojišťoven pouze těch pacientů, u nichž jsou dostupné všechny následující údaje:
95% interval spolehlivosti pro standardizovanou mortalitu daného zařízení je vypočítán podle vzorce:
Interval spolehlivosti 95% =
, kde 
Expertní panel se shodl, že tento výsledkový ukazatel potvrzuje doporučení předchozího objemového ukazatele OUK_CHI_002_19 a dobře na něj svými výstupy navazuje. Při interpretaci výsledků je třeba se orientovat podle referenčních hodnot mortality pro celou ČR a současně podle kontextových údajů tohoto výsledkového ukazatele. Podrobně je tato interpretace uvedena v abstraktu výše.
Zařízení, která mají celý interval spolehlivosti nad hodnotou průměrného výsledku (v tomto případě populační mortality či pooperačních komplikací), jsou doporučena k dalšímu sledování. Naopak zařízení, která mají celý interval pod hodnotou průměrného populačního výsledku, mohou sloužit jako příklad dobré praxe v daném oboru. Ostatní zařízení nelze z hlediska standardizovaného výsledku statisticky posoudit. Tento výsledkový ukazatel vnímáme stejně jako v anglickém NHS jako tzv. „Smoke indikátor“. Nejde tedy o žebříčky výsledků jednotlivých zařízení, ale o případné upozornění na možný „doutnající“ problém v některém centru, který bude zasluhovat případný podrobnější pohled.
Z pohledu sledování onkologického stadia nádoru mohou být k výkonu přijati pacienti ve stádiu dle TNM klasifikace T1-T4. Ukazatel tedy aktuálně nesleduje stadium ani grading tumoru. V dalším rozvoji ukazatele od roku 2020 bude možné sledovat stádium tumoru prostřednictvím CZ_DRG markerů z administrativních dat zdravotních pojišťoven v případě, že jejich vykazování PZS bude dostatečně kvalitní.
Kromě 90denní mortality navrhnul odborný panel jako další možnost budoucího rozvoje ukazatele doplnit hlavní ukazatel 90denní mortality po resekčním výkonu karcinomu rekta o kontextový ukazatel dlouhodobější (např. tříleté či pětileté v případě dostatečně dlouhé časové řady) mortality pacientů.
Řešení problému velkoobjemovými chirurgy:
Častým argumentem proti centralizaci specializovaných výkonů je skutečnost, že místo objemu výkonů na zařízení (tzv „hospital volume“) by se měl posuzovat zejména počet výkonů na chirurga (tzv „surgery volume“). Tedy, že velkoobjemový chirurg může dělat stejný výkon ve více zařízeních. Toto však z českých administrativních dat není možné zjistit. Studie potvrzující vysokou korelaci mezi kvantitou a kvalitou popisují však velice podrobně nejen důležitost erudice daného chirurga, ale zejména celého týmu nemocnice při vzniku následných komplikací po samotném výkonu, kdy už samotný velkoobjemový chirurg není přítomen.
Nemožnost srovnání pracovišť z důvodu jiné skladby pacientů indikovaných k resekci rekta či jiného typu operací:
Možnost srovnání pracovišť i při případné rozdílné skladbě pacientů je zajištěna principem stratifikace pracovišť a principem standardizace dat. Na základě principu stratifikace jsou v rámci ukazatele srovnávána vždy pouze pracoviště podobné velikosti. Na základě principu standardizace jsou prostřednictvím modelu logistické regrese výsledky srovnání spravedlivě standardizovány (adjustovány) na věk pacientů, jejich pohlaví, ale také na důležité komorbidity. Pokud má tedy některé zařízení v datech vyšší věk pacientů nebo třeba častější výskyt důležitých komorbidit, výsledek toto spravedlivě reflektuje, přestože se tato velká rozdílnost pacientů mezi pracovišti v datech nepotvrdila. V případě ukazatele 90denní standardizované mortality pacientů po resekčním karcinomu rekta je také u každého pracoviště sledován samostatně výsledek akutních a plánovaných operací, který umožní pro každé pracoviště posoudit relevanci výsledků k referenční hodnotě a usnadní úvahy, zda rozdíly mezi pracovišti jsou způsobeny pouze jinou skladbou pacientů či jiným typem operace, nebo je rozdíly možno zlepšit hledáním rozdílů mezi pracovišti s horšími a lepšími hodnotami uvedeného ukazatele.
Vliv zahrnutí adjustačních faktorů na délku sledovaného období:
V případě zjištění signifikantního dopadu sledovaných komorbidit na výstupy ukazatele (v tomto případě diabetes mellitus, neoadjuvantní radioterapie a antikoagulace) je třeba pro vyhodnocení tohoto dopadu sledovat dostatečně dlouhou (12měsíční) dobu, která předchází prvotnímu přijetí pacientů k operaci. Toto časové období tedy zkracuje sledovanou časovou řadu právě o zmíněných 12 měsíců.
[1] Y. Parc, J. Reboul-Marty, J. H. Lefevre, C. Shields, N. Chafai and E. Tiret. Factors influencing mortality and morbidity following colorectal resection in France. Analysis of a national database (2009–2011). doi:10.1111/codi.13099; 2015.
[2] J. Bhoday, A. Martling, J. Straßburg and G. Brown. Session 1: The surgeon as a prognostic factor in colon and rectal cancer? doi:10.1111/codi.14076; 2018.
[3] R. Detering, D. Saraste, M. P. M. de Neree tot Babberich, J. W. T. Dekker, M. W. J. M. Wouters, A. A. W. van Geloven, W. A. Bemelman, P. J. Tanis, A. Martling, M. Westerterp and on behalf of the Swedish ColoRectal Cancer Registry and the Dutch ColoRectal Audit. International evaluation of circumferential resection margins after rectal cancer resection: insights from the Swedish and Dutch audits. doi:10.1111/codi.14903; 2019.
[4] L. H. Iversen, H. Harling, S. Laurberg and P. Wille-Jørgensen on behalf of the Danish Colorectal Cancer Group. Influence of caseload and surgical speciality on outcome following surgery for colorectal cancer: a review of evidence. Part 2: Long-term outcome. doi:10.1111/j.1463-1318.2006.01095.x; 2006.
[5] P. Mroczkowski, R. Kube, H. Ptok, U. Schmidt, S. Hac, F. Köckerling, I. Gastinger and H. Lippert. Low-volume centre vs high-volume: the role of a quality assurance programme in colon cancer surgery. doi:10.1111/j.1463-1318.2011.02680.x; 2011.
| Akutní operace | Plánované operace | |
|---|---|---|
| 90denní mortalita | 12,90% | 4,04% |
| Nemocniční mortalita | 6,74% | 1,77% |
| Chirurgické komplikace | 42,96% | 34,64% |
| Ostatní komplikace | 10,04% | 6,23% |
| Počet případů za rok | Počet pacientů | Průměrný věk | Počet zemřelých | Hrubá mortalita | Standardizovaná 90denní mortalita | 95% interval spolehlivosti | Počet zemřelých v nemocnici | Standardizovaná nemocniční mortalita | Chirurgické komplikace | Ostatní komplikace | Průměrná délka hospitalizace | Laparoskopicky / Otevřeně | Sfinkter / Amputace / Paliace | Procento pacientů s chemoterapií | Procento pacientů s radioterapií | Procento pacientů s diabetem | Procento pacientů s antikoagulací | Procento pacientů s hypertenzí |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Více než 50 | 1092 | 64,30 | 29 | 2,66% | 2,83% | (1,60% ; 4,06%) | 14 | 1,37% | 32,91% | 6,36% | 13,30 | 43,13%/56,87% | 78,57% / 12,73% / 8,70% | 7,78% | 38,64% | 23,17% | 29,95% | 9,07% |
| 30 až 50 | 549 | 65,73 | 21 | 3,83% | 4,04% | (2,32% ; 5,77%) | 8 | 1,50% | 37,58% | 5,06% | 14,56 | 40,44%/59,56% | 72,68% / 13,30% / 14,03% | 3,46% | 42,62% | 22,22% | 32,79% | 7,10% |
| 15 až 30 | 514 | 66,32 | 25 | 4,86% | 4,56% | (2,88% ; 6,25%) | 11 | 2,02% | 37,11% | 8,43% | 14,63 | 29,38%/70,62% | 69,26% / 20,04% / 10,70% | 3,11% | 26,65% | 24,90% | 34,24% | 8,95% |
| Méně než 15 | 446 | 67,73 | 30 | 6,73% | 5,88% | (4,14% ; 7,63%) | 13 | 2,58% | 32,38% | 4,85% | 15,51 | 21,08%/78,92% | 65,25% / 15,47% / 19,28% | 2,69% | 22,20% | 28,03% | 36,77% | 7,40% |
| Celkem | 2601 | 105 | 46 |
| Počet případů za rok | Počet pacientů | Průměrný věk | Počet zemřelých | Hrubá mortalita | Standardizovaná 90denní mortalita | 95% interval spolehlivosti | Počet zemřelých v nemocnici | Standardizovaná nemocniční mortalita | Chirurgické komplikace | Ostatní komplikace | Průměrná délka hospitalizace | Laparoskopicky / Otevřeně | Sfinkter / Amputace / Paliace | Procento pacientů s chemoterapií | Procento pacientů s radioterapií | Procento pacientů s diabetem | Procento pacientů s antikoagulací | Procento pacientů s hypertenzí |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Více než 50 | 485 | 65,43 | 29 | 5,98% | 7,31% | (3,78% ; 10,85%) | 13 | 3,40% | 41,18% | 7,73% | 14,38 | 36,29%/63,71% | 66,60% / 15,88% / 17,53% | 26,19% | 45,57% | 21,44% | 37,11% | 11,34% |
| 30 až 50 | 254 | 67,10 | 30 | 11,81% | 12,13% | (7,66% ; 16,61%) | 17 | 6,88% | 47,96% | 9,56% | 16,82 | 25,20%/74,80% | 53,94% / 16,14% / 29,92% | 7,09% | 32,68% | 21,65% | 33,86% | 7,48% |
| 15 až 30 | 270 | 68,81 | 41 | 15,19% | 14,06% | (9,94% ; 18,18%) | 20 | 6,81% | 42,26% | 13,98% | 18,01 | 21,48%/78,52% | 54,07% / 15,19% / 30,74% | 7,04% | 23,33% | 24,07% | 36,30% | 7,04% |
| Méně než 15 | 355 | 70,37 | 76 | 21,41% | 17,73% | (14,33% ; 21,13%) | 42 | 9,54% | 42,38% | 10,23% | 16,77 | 8,17%/91,83% | 52,39% / 8,45% / 39,15% | 5,92% | 13,24% | 21,41% | 34,65% | 7,89% |
| Celkem | 1 364 | 176 | 92 |
| Přístup | Počet pacientů | Průměrný věk | Počet zemřelých | Hrubá mortalita pln | Standardizovaná 90denní mortalita | 95% interval spolehlivosti | Počet zemřelých v nemocnici | Standardizovaná nemocniční mortalita | Chirurgické komplikace | Ostatní komplikace | Průměrná délka hospitalizace | Sfinkter / Amputace / Paliace | Procento pacientů s chemoterapií | Procento pacientů s radioterapií | Procento pacientů s diabetem | Procento pacientů s antikoagulací | Procento pacientů s hypertenzí |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Otevřeně | 1663 | 66,59 | 94 | 5,65% | 5,33% | (4,39% ; 6,27%) | 39 | 2,19% | 35,73% | 35,73% | 15,18 | 59,41% / 21,77% / 18,82% | 4,57% | 29,59% | 25,92% | 35,42% | 8,54% |
| Laparoskopicky | 938 | 63,81 | 11 | 1,17% | 1,31% | (-0,05% ; 2,67%) | 7 | 0,85% | 32,71% | 32,71% | 12,48 | 97,65% / 2,35% / 0,00% | 5,97% | 42,64% | 21,00% | 27,51% | 8,00% |
| Celkem | 2601 | 105 | 46 |
| Přístup | Počet pacientů | Průměrný věk | Počet zemřelých | Hrubá mortalita | Standardizovaná 90denní mortalita | 95% interval spolehlivosti akt | Počet zemřelých v nemocnici | Standardizovaná nemocniční mortalita | Chirurgické komplikace | Ostatní komplikace | Průměrná délka hospitalizace | Sfinkter / Amputace / Paliace | Procento pacientů s chemoterapií | Procento pacientů s radioterapií | Procento pacientů s diabetem | Procento pacientů s antikoagulací | Procento pacientů s hypertenzí |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Otevřeně | 1037 | 68,91 | 166 | 16,01% | 14,69% | (12,60% ; 16,79%) | 89 | 7,78% | 42,60% | 10,54% | 16,85 | 45,71% / 17,36% / 36,93% | 9,74% | 22,95% | 21,79% | 34,81% | 8,10% |
| Laparoskopicky | 327 | 63,84 | 10 | 3,06% | 4,27% | (-0,33% ; 8,87%) | 3 | 1,36% | 44,06% | 8,23% | 14,05 | 97,25% / 2,75% / 0,00% | 25,69% | 53,82% | 22,63% | 38,53% | 11,31% |
| Celkem | 1364 | 176 | 92 |
IČZ | Název | Počet operací za rok |
|---|---|---|
5002000 | Fakultní nemocnice v Motole | Více než 50 |
72931000 | Masarykův onkologický ústav | Více než 50 |
44101000 | Fakultní nemocnice Plzeň | Více než 50 |
89301000 | Fakultní nemocnice Olomouc | Více než 50 |
61004000 | Fakultní nemocnice Hradec Králové | Více než 50 |
88001000 | Nemocnice Nový Jičín a.s. | Více než 50 |
6051000 | ÚVN-Vojenská fakultní nemocnice Praha | Více než 50 |
65001000 | Nemocnice Pk, a.s. - Pardubice | Více než 50 |
72100000 | Fakultní nemocnice Brno | Více než 50 |
10002000 | Fakultní nemocnice Královské Vinohrady | Více než 50 |
32006000 | Nemocnice České Budějovice, a.s. | Více než 50 |
59001000 | KZ, a.s. - Masarykova nemocnice, o.z. | 30 až 50 |
91009000 | Fakultní nemocnice Ostrava | 30 až 50 |
54100000 | Krajská nemocnice Liberec, a.s. | 30 až 50 |
91950000 | Vítkovická nemocnice a.s. | 30 až 50 |
53201000 | Nemocnice Jablonec n. N., p.o. | 30 až 50 |
8006000 | Nemocnice Na Bulovce | 30 až 50 |
4005000 | Thomayerova nemocnice | 30 až 50 |
2004000 | Všeobecná fakultní nemocnice v Praze | 30 až 50 |
76001000 | Nemocnice Jihlava, p.o. | 30 až 50 |
57001000 | Krajská zdravotní, a.s.-Nemoc.Most,o.z. | 30 až 50 |
80001000 | Uherskohradišťská nemocnice a.s. | 30 až 50 |
60001000 | Nemocnice Havlíčkův Brod, p.o. | 30 až 50 |
91001000 | Městská nemocnice Ostrava | 15 až 30 |
78006000 | Středomoravská nemocniční a.s. | 15 až 30 |
82001000 | Krajská nemocnice T. Bati, a. s. | 15 až 30 |
23101000 | Oblastní nemocnice Kolín, a.s. | 15 až 30 |
50100000 | Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa,a.s. | 15 až 30 |
72001000 | Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně | 15 až 30 |
86102000 | Nemocnice Třinec, p.o. | 15 až 30 |
4002000 | Institut klin.a exper.medicíny v Praze | 15 až 30 |
64001000 | Oblastní nemocnice Náchod, a.s. | 15 až 30 |
22101000 | Oblastní nemocnice Kladno, a.s., | 15 až 30 |
38001000 | Nemocnice Strakonice, a.s. | 15 až 30 |
42008000 | Karlovarská krajská nemocnice a.s. | 15 až 30 |
5004000 | Nemocnice Na Homolce | 15 až 30 |
75001000 | Nemocnice TGM Hodonín, p.o. | 15 až 30 |
21002000 | NH Hospital a.s. - Nemocnice Hořovice | 15 až 30 |
1003000 | Nemocnice Na Františku | 15 až 30 |
52110000 | Krajská zdravotní,a.s.-Nem.Chomutov,o.z. | 15 až 30 |
82002000 | EUC Klinika Zlín a.s. | 15 až 30 |
35001000 | Nemocnice Pelhřimov, p.o. | 15 až 30 |
30531000 | Oblastní nemocnice Příbram, a.s. | 15 až 30 |
36101000 | Nemocnice Písek, a.s. | Méně než 15 |
72048000 | Nemocnice Milosrdných bratří,p.o. | Méně než 15 |
84231000 | Nemocnice Nové Město na Moravě, p. o. | Méně než 15 |
26001000 | Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a. s. | Méně než 15 |
51100000 | Krajská zdravotní, a.s.-Nemoc.Děčín,o.z. | Méně než 15 |
20101000 | Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov,a.s | Méně než 15 |
72186000 | SurGal Clinic s.r.o. | Méně než 15 |
58101000 | Krajská zdravotní,a.s.-Nemocnice Teplice | Méně než 15 |
75002000 | Nemocnice Kyjov, p.o. | Méně než 15 |
48008000 | NEMOS SOKOLOV s.r.o. | Méně než 15 |
79001000 | Nemocnice Třebíč, p.o. | Méně než 15 |
87001000 | Nemocnice s poliklinikou Karviná - Ráj | Méně než 15 |
43001000 | Klatovská nemocnice, a.s. | Méně než 15 |
90001000 | Slezská nemocnice v Opavě, p.o. | Méně než 15 |
1002000 | Nem.Mil.sester sv.K.Boromej.v Praze | Méně než 15 |
86101000 | Nemocnice ve Frýdku-Místku, p.o. | Méně než 15 |
62001000 | Nemocnice Pk, a.s. - Chrudim | Méně než 15 |
72933000 | Úrazová nemocnice v Brně | Méně než 15 |
69001000 | Oblastní nemocnice Trutnov a.s. | Méně než 15 |
74001000 | Nemocnice Břeclav,p.o. | Méně než 15 |
39001000 | Nemocnice Tábor, a.s. | Méně než 15 |
94101000 | Vsetínská nemocnice a.s. | Méně než 15 |
93201000 | Nemocnice Šumperk a.s. | Méně než 15 |
77001000 | Kroměřížská nemocnice a.s. | Méně než 15 |