Od roku 2019 pokračuje revizí některých z původně navržených a současně vytvářením zcela nových ukazatelů, které předkládá v tomto Katalogu. Na přípravě ukazatelů Kancelář ZP spolupracuje s ČCHS ČLS JEP. Cílem je poskytnout zainteresovaným uživatelům jeden z nástrojů k posouzení kvality důležitých ekonomicky i odborně náročných oblastí chirurgie. Většina chirurgických ukazatelů se zaměřuje na objem poskytovaných služeb. Aktuálním cílem je doplnění výsledkových ukazatelů tam, kde je to i při vědomí nedokonalostí datové základny v ČR možné. Ukazatele jsou i z uvedeného důvodu připravovány na základě rešerší zahraničních zdrojů a s ohledem na lokální česká specifika administrativních dat zdravotních pojišťoven.

Ve spolupráci s Cerebrovaskulární sekcí České neurologické společnosti ČLS JEP Kancelář ZP v roce 2020 přistoupila k vytvoření a projednání ukazatelů pro sledování kvality péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou. Jde o významnou oblast nejen z lékařského a pacientského hlediska, ale i z hlediska nákladů zdravotních pojišťoven.

V případě ischemické CMP se jedná o závažné cévní onemocnění mozku, které je jednou z nejčastějších příčin úmrtí či případně dlouhodobé invalidity. Péče o tyto pacienty je proto organizována s cílem dosažení co největší míry centralizace s časným standardizovaným adekvátním terapeutickým postupem. Ukazatele slouží na jedné straně k hodnocení míry centralizace péče, a na druhé pak směřují k hodnocení úspěšnosti léčby v jednotlivých typech zdravotnických zařízení. První zpracované, projednané a doporučené ukazatele byly definovány pro tento účel jako objemové a procesní. Cílem je navázat vytvářením výsledkových ukazatelů s pomocí adjustace dostupných klinických dat a doplnit tak komplexní pohled na měření a sledování kvality v této významné oblasti. V roce 2021 byly navíc výstupy ukazatelů z této oblasti promítnuty ve spolupráci s ČNS ČLS JEP a MZ ČR do centralizace péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou.

Kardiologie je obor vnitřního lékařství zabývající se diagnostikou a nechirurgickou terapií onemocnění srdce. Oblast sledované kvality péče aktuálně zahrnuje diagnostiku ischemické choroby srdeční a srdečního selhání. Ischemická choroba srdeční a infarkt myokardu patří mezi významné příčiny úmrtnosti a nemocnosti. I přes pokroky a možnosti současné medicíny je faktem, že cca 30 % lidí postižených akutním infarktem myokardu zemře ještě před přijetím do nemocnice. U těch, kteří se do nemocnice dostanou, dochází v posledních letech k významnému poklesu úmrtnosti na 5–6 %. Ale i ostatní pacienti s AIM mohou mít následně další komplikace, zejména oslabené a méně výkonné srdce (chronické srdeční selhání). Proto je velmi důležité nepodceňovat příznaky infarktu a co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc, neboť čím dříve přijde člověk s infarktem do nemocnice, tím má větší šanci na záchranu svého srdce a života. Naopak, pokud přijde pozdě, nedokážeme mu často příliš pomoci. Při uzávěru věnčité tepny totiž již po 20 minutách začíná odumírat srdeční sval. Jinými slovy: „čas je myokard“. V Česku je zřízena komplexní síť komplexních center vysoce specializované kardiovaskulární péče s další specializací z oblasti transplantační medicíny a specializací na dětské pacienty. Ukazatele kvality péče jsou vyvíjeny ve spolupráci s předními zástupci České kardiologické společnosti (ČKS ČLS JEP).

Umožňuje tak posoudit nepřímo erudici porodnického oddělení, a tím i kvalitu péče. Ukazatelem doporučený počet porodů vytváří předpoklad ke sledování kvality péče především identifikací pracovišť s nízkým počtem porodů. Samotný počet porodů bez dalších ukazatelů strukturálních, procesních a výsledkových by byl extrémním zjednodušením problematiky, která by ignorovala fakta, jako je způsob koncentrace rizikových stavů nebo kvalita zajištěné neonatologické péče. Proto tento ukazatel vnímáme jako první krok k vytváření dalších výsledkových ukazatelů.

Doporučené postupy racionální farmakoterapie antibiotik jsou ve všech evropských zemí podobné, ale v některých, zejména jižních zemích nejsou respektovány. V severských zemích mají lékaři výraznou výhodu, kterou je poskytování zpětné vazby předepisujícím lékařům ve formě rozborů preskripce antibiotik.

Podle tohoto vzoru Kancelář zdravotního pojištění z dat českých zdravotních pojišťoven vytvořila databázi, ze které mohou především jednotliví lékaři čerpat unikátní údaje o své vlastní preskripci hlavních skupin antibiotik a porovnávat tyto údaje s vykázanými hodnotami v daném okrese a v celé ČR. Většina zde uváděných ukazatelů je odvozena od mezinárodně uznávaných ukazatelů „správné“ preskripce antibiotik.

Pro prvé přiblížení lze lékařům doporučit „Podíl preskripce chráněných aminopenicilinů z celkové preskripce aminopenicilinů…“, neboť řada lékařů předepisuje chráněné aminopeniciliny jako lék prvé volby u běžných respiračních onemocnění, což neodpovídá doporučeným postupům. Podobně nadměrná preskripce makrolidů a fluorochinolonů (ale též cefalosporinů) by lékaře měla motivovat k prostudování příslušných doporučených postupů, které lze stáhnout z webové stránky Společnosti všeobecného lékařství.

Hodnoty prahů kvality byly stanoveny konsenzem a jsou ve srovnání s prahovými hodnotami stanovenými např. ve Švédsku nastaveny na benevolentní úrovni (je třeba připomenout, že i ve Švédsku současného úspěchu dosáhli až po mnoha letech podpory správné preskripce léků). Čím více je hodnota odkloněna směrem k nežádoucím hodnotám, tím je naléhavější, aby praktický lékař začal věnovat svým preskripčním návykům pozornost. Bez prostudování Doporučených postupů (např. https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy/2017/DP-Antibioticka-terapie-2018.pdf) a důkladného zamyšlení by však lékař neměl činit ukvapené závěry.

Incidence zhoubných nádorů prostaty dlouhodobě narůstá a kromě nemelanomových kožních nádorů patří k nejčastěji diagnostikovaným novotvarům. Nedávné pokroky v technologii vedly k nákladnějším způsobům léčby, jako je minimálně invazivní radikální prostatektomie, radiační terapie s modulovanou intenzitou (IMRT), protonová terapie a další. Přijetí těchto technologií vede ke zvýšení výdajů na zdravotní péči. Zavedení nových metod léčby vyzívá k posouzení srovnávací účinnosti lokalizované léčby karcinomu prostaty, což je zvláště relevantní pro radiační terapii, u které IMRT v posledních letech postupně nahradila starší techniku konformní radiační terapie. Přímá reklama pravděpodobně povede také k podstatnému nárůstu počtu zavedení a nasmlouvání nových metod radioterapie. Kvalita péče těchto novějších léčebných postupů je tak logicky třeba prokázat.